[45]číslo strany rukopisutoho dne na všěch věcech to město bezpečno bylo. A to sě je dálo pro ten duostojný list a pro svatého Tómy k buohu zaslúženie. To také o svatém Tómě svatý Krysostomus píše, ež svatý Tóma tři krále, Kašpar, Melchior, Baltasar pokřstil a jě sobě v svatéj vieřě rozplození pomocníky jměl. Amen.
Tuto sě vypravuje[ey]vypravuje] wyprawugye o narození buožiem[195]in margine mladší rukou: O narození syna božího
O narození našeho milého Jezukrista každý člověk správně má často mysliti a mysle, radostným srdcem jemu děkovati, ež sě pro ny, pro hřiešné, ráčil naroditi. Jakožto nám radí svatý otec Lev a řka: Radujmy sě i veselmy sě všickni u bozě, pamatujíc ten slavný den, v němžto sě jest ráčil naroditi ten, ješto s buohem otcem bez počátka přěd věky vždy bydlil jest, slovo, ješto vždy u buoha otcě bylo, tělesenstvie naše přijalo, aby ten, jenžto v svém buoství nikda tělesným okem ohlédán nemohl býti, v dietěciem tělesenství světu sě ukázal. Jakžto prorok Jeremiáš píše a řka: Potom na zemi viděn jest a s lidmi bytedlně obchodil sě jest. Protož veliké paměti ten den duostojen jest, v němžto, jakž radí svatý otec Lev papež, slušie všěm sbuožným křesťanóm[ez]křesťanóm] krzieſtyanom srdce[fa]srdce] ſrdczie(m) k buohu vzdvihnúc, pokorně s jasným vděčenstvím kleknúc, buohu děkovati a řkúc: Chvála tobě, hospodine, jenž sě ráčil naroditi z svaté Mařie, čisté děvicě.
O jeho svatém narození tak sě v svatém čtení píše, ež v ty časy byl veliký mír a pokoj, tak ež ciesař Augustus po všem světu beze všie přiekazy mocně kralováše, a tak v svéj moci zamyšlenéj kázal popsati, chtě věděti, kolik vlastí, kolik měst, kolik hraduov, kolik vsí, kolik lidských pohlaví po všem světu bylo, tak aby každý, do města,
