va[44]číslo strany rukopisušeho buoha rozhněval a vešken by jej rozbil. A chci to ješče učiniti, ež když sě budu vašemu buohu modliti, nepřěvrátí li jeho buoh muoj, chci jemu obět vzdáti. Pakli jeho přěvrátí, uvěř ty u mého buoha. K ňemužto král[192]slova k němužto král zapsána písařem B in margine: Ješče se mnú dosti rovnú řěč mluvíš. V tu dobu apoštol židovským hlaholem tomu diáblu, jenž v téj modle bieše, přikáza a řka: Jakžť já brzo kleknu, tak ty inhed modlu na kusy zlámaj. V tu hodinu apoštol poklek, vecě: Aj toť sě modlím, ale ne tobě, mosazný obraze, ale modlím sě mému milému Jezukristovi, jehožto mocí přikazuji tobě, diáble, jenž tu bydlíš, aby inhed tuto modlu ztroskotal. A jakžto apoštol vecě, tak sě inhed ta modla jako vosk rozeškřvěla[193]podtrženo, Hankova excerpce; za tímto slovem opět omylem zapsáno sě, neškrtnuto. To pohanské knieže uzřěvše, hrozným hlasem vzupichu a jeden[ew]jeden] gieden z nich, vytrhna meč, na obě straně apoštola protekl a řka: Já svých buohóv křivdy nad tobú pomščím. V tu dobu křestěné[ex]křestěné] krzieſtyene tělo jeho pochopivše, poctivě pochovali.
Potom po mnohých letech po buožiem narození dvě stě a třidcěti let tělo svatého apoštola do toho města přineseno, jemužto Edisa dějí, a přěd dávnými časy slulo Rages Medorumcizojazyčný text. A to sě přěnesenie stalo kázaním Alexandra ciesařě, jenžto byl za to mnohými velikými lidmi prošen. Potom to jisté město tak buoh svú veleslavnú milostí oslavil, jež v něm ižádný kacieř ani žid ani pohan dlúho žív býti, ani jemu muož který král ani kniežě které násilé učiniti od toho času, jakž jest král toho města jménem Abagarus list ot našeho spasitele Jesukrista jeho svatú rukú psaný přijal. Proněžto když koli který král neb kniežě protiv městu přistal, leckterý robenec[194]podtrženo, Hankova excerpce nad branú stojě, ten list, Jezukristem královi někda poslaný, nad branú stojě, proti vojšče četl. A inhed
