Tuto se počíná o svaté královny na nebesa vznesení
Svaté královny na nebesa vznesenie svatá cierkev po všem světu slaví. O němžto vznesení takto se píše: Když byla matka božie, jakž jsú staří mistři spamatovali, šedesát let vstáři, po svého milého syna na nebesa vstúpení dvadceti let na tomto světě živa byvši, to v obyčeji jmějieše, ež ta všecka miesta, tu kdež Jezus Kristus křštěn, umučen, pochován, z mrtvých vstal, na nebesa vstúpil, na všaký den pro miloště[1382]podtrženo, Hankova excerpce navštěvováše, vzdychajíc a túžéc po svém milém synu. A když se jednoho dne jejie srdce velikým túžením zažhlo, juž přielišného túženie snésti nemohla, v ta doba u velikéj brzkosti z nebes archanděl Gabriel k niej sstúpil a tu se jiej s velikú světlostí ukázal, s počestným pokloněním se pokloniv, jiej řekl: Zdráva buď, královno nebeská, přijmi požehnané vzkázanie od svého milého syna. Dávajiť to tvéj svatéj milosti věděti, ež třetí den umřeš a juž tebe tvój milý syn se vší nebeskú říší v nebesiech vesele čaká. A toť sem ruozhu[1383]podtrženo, Hankova excerpce palmy z ráje přinesl, jížto ruozhu[1384]podtrženo, Hankova excerpce po svém skončení před svými nosidly nésti kážeš.
Této všie řeči potvrzuje svatý Augustin v jednom kázaní o jejie skončení a řka takto: Když ten přeslavný čas přišel, v němžto milý Jezus Kristus chtěl svú milú matku k sobě s tohoto světa do nebes vzieti, obyčejného archanděla k niej poslal, aby jiej jejie skončenie zjevil. A to proto učinil, aby se nezamucovala, neb od přirozenie člověk každý smrti čakající má v srdci zamú[438]číslo strany rukopisucenie.
