po[427]číslo strany rukopisubrav, svatému Sixtovi a svatému Vavřincovi poručil a řka: Přihodí liť sě to, jež mě Decius zahubí, tyto poklady kostelóm a chudým rozdajte. A to řek Filip, utekl a přěd Deciem sě schoval. A když sě Decius s lidmi k Římu blížieše, tehda kniežata římská proti ňemu velebně vyjěli a u město s ním vjěvše, jej ciesařem učinili. Ale aby mu nebyla vina dána, žby[1349]podtrženo, Hankova excerpce jakžto prorádcě[1350]podtrženo, Hankova excerpce svého hospodu[1351]podtrženo, Hankova excerpce zahubil, učinil přěd nimi, jakžto by to pro římské bohy učinil, jichžto Filip ciesař tehdy nenávidieše. Jehožto účinka aby lépe v domnění lidském potvrdil, kázal všěch křesťanóv snažně hledati a nad nimi velikú otryzn[1352]podtrženo, Hankova excerpce mučiece činiti. Proňežto v tom v jeho diáblovém zámysle mnoho tisíc svatých mučedlníkóv krev prolilo. Mezi nimižto také ciesařóv Filipóv syn, mladý Filip, pro vieru křesťanskú také svú krev prolil. V ten čas Decius jal sě ptáti na dřěvnieho ciesařě poklady. A zatiem jemše svatého Sixta, přěd Decie vedli, dávajíc mu vinu, žby sě Ježíšovi modlil a ciesařovy poklady sobě schoval. Tehda jej kázal Decius v žalář vsaditi, aby jej rozličně mučiec k zapřění viery Jezukristovy a k vrácení ciesařového poklada připudili. A když ho tak do žalářě vediechu, jda po ňem svatý Vavřinec, voláše a řka: Kam sě béřeš, otče, bez svého syna! K ňemuž svatý Sixtus vecě: Neostavuji tebe po sobě, synu, ale věcšie muky pro vieru Jezukristovu máš trpěti. A tu jemu poklady ukázav, přikázal, aby jě chudým rozdal.
Tehda svatý Vavřinec velmi
