[440]číslo strany rukopisuvrata, někda Evú zavřená. Vejdi v radost syna svého, malečko v rovu pobudúc, přijdu k tobě na brzkosti, abych tě přijal k sobě, jenžto sem se počal v tobě.
V tu dobu, jakžto praví jedno staré popsánie, Maria k andělovi promluvi a řkúc: Posle boží, proši tebe, aby mi pověděl, kak tobě dějí. A druhé tebe proši, ať by to mój milý syn zpósobil, aby všickni apoštoli, moji milí synové, pro mé utěšenie při mém skončení byli při mně, neb bych je ráda viděla při sobě. Třetie tebe proši, aby na mém skončení zlý duch mně se nepokazoval. K niejžto anděl vece: Naše královno předrahá, cotě tobě tak píle, ež mé jmě věděti žádáš! Ano jest velice předivné, ale toho, což prosíš, aby apoštoli při tvém skončení byli, toť se k tvéj svatéj libosti stane, tiť při tobě budú, toť móž tvój syn snadně učiniti. Jako jest někda Abakuka proroka z židovskéj země do babylonskéj vlasti u brzkéj hodině přenésti kázal, takež toto, což žádáš, v krátkéj hodině tvój milý syn k tvéj libosti učiniti móže. Toho také, ež se zlého ducha viděti vstýcháš[1392]podtrženo Hankou, in margine různočtení „uſtydaš“, co tobě potřeba jest, by se jeho strachovala, ano tvá přepovýšená svatost všeho pekla moc jest potlačila, a tak bude, jakž tvéj svatéj milosti líbo jest.
Toho také potvrzuje svatý Augustin v dřéve řečeném kázaní, ež jiej anděl u poselství od jejie syna řekl: K tvému svatému pochování svaté apoštoly szovu[aja]szovu] sſowu, jížto tvé svaté tělo připravie k hrobu, od nichž jako mýma vlastníma rukama pochována budeš. Duostojno jest, aby od mých zvolených synóv, jimžto sem ducha
