[383]číslo strany rukopisua Jezukrista otáza a řka: Ktos ty, kako tobě dějú? K tomu Ježíš nic neodpověděv, knížky, ješto v rucě diržieše otevřěné, tomu bratru ukázal. Na nichž ten bratr nic jiného psáno nenalezl než tato slova: U věčnéj paměti bude hosti má a od uslyšěnie zlého v den súdný nebude sě vztrachovati.
Po tom slavném pochování svaté Marty hospodin mnoho svatých divóv ukázal a zvlášče čte sě, ež Klodoveus, král francký, od svatého Remigie křest přijal. A když velikú bolest mnoho časóv jměv, k svaté Marty hrobu sě bral a tu inhed z té nemoci uzdraven byl. Proňežto ten král Klodoveus ten klášter ščedřě nadal a slovutně svoboden učinil. Potom svatá Marcilla, služebnicě svaté Marty, jejie vešken svatý život popsala a odtad sě do slovenské[1202]podtrženo, Hankova excerpce země vzdvihši, tu slovo božie kázala. A tak kážíc desáté léto po svaté Marty skončení skončala a bohu sě dostala, s nímž kraluje na věky věkóm. Amen.
Svatý Abdon a Senneus[1203]zapsáno jinou, mladší rukou in margine
Svatá dva mučenníky, Abdon a Sennen, za ciesařě Decie jsta umučena. Nebo když Decius ciesař babylonskú zemi a mnoho jiných vlastí pod svú moc bieše podbil, tu některé křesťany nalezl, jěžto zjímav, do města Corduby s sobú vésti jě kázal. Tu sú rozličně mučeni, jichžto těla Abdon a Sennen pochopujíc, tajně pochovali. Proňežto když na ně žalováno přěd ciesařem, inhed ciesařovým přikázaním svázáni za ním do Říma vedeni a tu přěd ciesařem a přěd Římany oba postavena. Tu jima řečeno: Anebo po našiej vieřě postupte a v svém sboží dobrovolně
