Alexandro[393]číslo strany rukopisuvi pověděl. Tehda v jednu hodinu, když svatý Alexander na modlitbách bieše, zjěvil sě jemu anděl a za ruku jeho ujem i vedl k Ermovi, jenž jinde vězieše. A tu jě Kvirinus spuolu oba nalez, velmi sě podivil. V tu dobu Hermes počě Kvirinovi praviti, kak jest svatý Alexander jeho syna z mrtvých vzkřiesil. Kvirinus vecě: Mám jednu dceru velikéj nemoci poddanú, jiežto Balbína dějí. Uprosíš li jiej zdravie, slibuji, ežť chci vaši vieru přijieti. K tomu Alexander vecě: Jdi birzo, svú dceru do žalářě přiveď[1259]nadepsáno jinou, soudobou rukou, kdežto sem já[1260]zde původně zapsáno „przywed“, škrtnuto a nadepsáno nad patřičné místo (autokorektura) vězal! Kvirinus vecě: Kak já tě tam naleznu, a já tě tuto vizi? Alexander vecě: Jdi tam brzo, nebo ten, jenžto mě sěm ráčil přivésti, tenť mě muož inhed tudiež postaviti. V ten čas Kvirinus dceru do žalářě přivedl a tu svatého Alexandra stojiece nalezl a inhed přěd jeho nohy padl. Tehda Balbína, nemocná dci Kvirinova, počě svatého Alexandra okovy cělovati, žádajíci uzdravena býti. K niejžto svatý Alexander vecě: Necěluj, milá dci, mých řetězóv, ale jdi, svatého Petra apoštola řetězi, jimižto byl okován, optajíci cěluj a inhed zdráva budeš. Tehda Kvirinus v žaláři, v ňemž svatý Petr vězal, řetězóv hledati kázal. A jakž brzo nalezli, tak Balbíně cělovati dali a inhed uzdravena byla. To Kvirinus uzřěv, svatého Alexandra z žalářě vyvedl a se vší čeledí i s mnohými jinými lidmi svatý křest přijal. Tehda svatý Alexander papež kostel ve jmě svatého Petra z uokov zproščenie učinil a tu ty řetězy, v nichžto vězal svatý Petr, duostojně