[361]číslo strany rukopisuměsta, jemužto Samon dějí. Tu juch[1144]podtrženo, Hankova excerpce jazyku nerozumějě, hospodina poprosil, aby mu té řěči rozum dal. Na tom ho bóh inhed uslyšal. Tehda svatý Kristoforus šed tam, ješto křesťany pohané mučiechu, počě křesťany u bozě potvrzovati. V tu dobu jeden súdcě sedě na vysociej[1145]koncovka podtržena Hankou stolici, po líci jej udeřil. K ňemužto Kristoforus vecě: Bych nebyl křesťanem, inhed bych sě nad tobú pomstil. Tehda svatý Kristofor jednu žrd[1146]podtrženo, Hankova excerpce vzem, v zemi vdružil[1147]podtrženo, Hankova excerpce a boha poprosil, aby pro potvrzenie viery křesťanské hospodin svuoj div učinil. Tehda inhed ta žrd[1148]podtrženo, Hankova excerpce vzkvetla. Proňežto osm tisíc lida u buoh uvěřilo.
To král té vlasti uslyšav, dvě stě rytieřóv poslal, aby jej sviežíc přědeň přivedli. Ti k ňemu přišedše, nalezli ho, an sě bohu modlí a tu mu nic řéci nesměli. Tehda král poslal druhých dvě stě rytieřóv. Na něž sě svatý Kristoforus ozřěv, vecě: Co hledáte? K tomu oni řechu: Král nás poslal, abychom tě sviežíc k ňemu přivedli. Svatý Kristofor vecě: Budu li chtieti ani prosta, ani svázána mne vésti moci budete. K tomu rytieři řechu: Nechceš li s námi jíti, beř sě, jamž chceš, a myť královi diemy, ež smy tebe nikdie nalésti nemohli. Svatý Kristofor k nim vecě: Ne takť bude, ale já s vámi puojdu. A tu jdúc, všěcky ty rytieřě na vieru obrátil a jim sobě rucě opak svázati kázal. A když přěd krále přijide, velikú úžěstí[1149]podtrženo, Hankova excerpce král s své sě[1150]zapsáno in margine jinou, soudobou rukou stolicě svalil. Tu jeho sluhy nahoru vzvedše, opět na stolici posadichu. Tehda král počě ho tázati, kaké by mu jmě bylo, z které li by vlasti byl. Kristoforus odpovědě: Prvé než sem sě krstil, řiekali mi Reprobus, ale juž mi
