města, jemužto Samon dějí. Tu juch jazyku nerozumějě, hospodina poprosil, aby mu té řěči rozum dal. Na tom ho bóh inhed uslyšal. Tehda svatý Kristoforus šed tam, ješto křesťany pohané mučiechu, počě křesťany u bozě potvrzovati. V tu dobu jeden súdcě sedě na vysociej stolici, po líci jej udeřil. K ňemužto Kristoforus vecě: Bych nebyl křesťanem, inhed bych sě nad tobú pomstil. Tehda svatý Kristofor jednu žrd vzem, v zemi vdružil a boha poprosil, aby pro potvrzenie viery křesťanské hospodin svuoj div učinil. Tehda inhed ta žrd vzkvetla. Proňežto osm tisíc lida u buoh uvěřilo.
To král té vlasti uslyšav, dvě stě rytieřóv poslal, aby jej sviežíc přědeň přivedli. Ti k ňemu přišedše, nalezli ho, an sě bohu modlí a tu mu nic řéci nesměli. Tehda král poslal druhých dvě stě rytieřóv. Na něž sě svatý Kristoforus ozřěv, vecě: Co hledáte? K tomu oni řechu: Král nás poslal, abychom tě sviežíc k ňemu přivedli. Svatý Kristofor vecě: Budu li chtieti ani prosta, ani svázána mne vésti moci budete. K tomu rytieři řechu: Nechceš li s námi jíti, beř sě, jamž chceš, a myť královi diemy, ež smy tebe nikdie nalésti nemohli. Svatý Kristofor k nim vecě: Ne takť bude, ale já s vámi puojdu. A tu jdúc, všěcky ty rytieřě na vieru obrátil a jim sobě rucě opak svázati kázal. A když přěd krále přijide, velikú úžěstí král s své sě stolicě svalil. Tu jeho sluhy nahoru vzvedše, opět na stolici posadichu. Tehda král počě ho tázati, kaké by mu jmě bylo, z které li by vlasti byl. Kristoforus odpovědě: Prvé než sem sě krstil, řiekali mi Reprobus, ale juž mi
