ru[306]číslo strany rukopisucě světiej svázachu. Na to našě mnohá bratřie zdaleka hlédáchu a srdečně žalostiec plakáchu. Tehda svatý Pavel od svatého Petra odpuščenie bera, takto vecě: Mír[876]podtrženo, Hankova excerpce buď tobě, založiteli[877]podtrženo, Hankova excerpce svaté cěrekve a pastýři všěch křesťanských ovčiček. Svatý Petr ozřěv sě na svatého Pavla, takto k ňemu propovědě: Jdi s bohem u pokoji, přědrahý kazateli, všěch dobrých prostřědku svatého sjednánie, vuodce všěch spasitedlných. A když jě ruozno rozlúčichu, jidech za mým milým mistrem, svatým Pavlem, neb ne na jednom miestě sú jě zahubili, ale podál od sebe. A když sě ta hodina žalostná přiblíži, bratře muoj, milý Timotee, kat svatému Pavlu šíji ztáhnúti káza. V tu dobu svatý Pavel na nebesa vezřěv, kříž na svém čele i na prsech učiniv, pomodli sě a řka: V tvoji rucě, milý Jezukriste, porúčěji duši mú. A v tu hodinu jeho svatú hlavu stěchu. Tu svuoj život pro buoh skonav, věčnú koronu přijal.
Běda mně, milý mój bratře Timotee, v tu dobu uda mi sě vezřieti na jeho tělo nevinnú krví zekrvavené. Běda mně, muoj otče duchovný, mistře i naučiteli[878]podtrženo, Hankova excerpce přědrahý, kterýms ty činem tak ohavné smrti zaslúžil? Kam sě já juž sirý obráci, kam puojdu hledat tebe, chválo křesťanská i cti všěch věrných přěvěrná? Kto jest tak mlčědliv, učinil tvuoj přěsladký hlas, píščalko přěvysoko zvučná, vznělé húslky[879]podtrženo, Hankova excerpce desaterných[880]podtrženo, Hankova excerpce strún, naučiteli[881]podtrženo, Hankova excerpce muoj? Kde tebe hledati budu, kde tě naleznu, ó, vódce pravý, co juž o tobě povědě tvým učenníkóm? Zda jim povědě, ežs jat neb někde udáven? Pakliť juž koho pošlem z nás, ať by hotově poslúžil? Južť viec z nás ižádného třěba nenie, juž si šel k svému milému bohu, jehožtos následoval i vším srdcem žádal. Ó, běda mně, ež tě nevinniej rucě tvoji, ješto biesta někdy v Jerusalemě dvojimi řetězi svázáně, tě jsta juž v Římě rozvázáně.
