[277]číslo strany rukopisubuoh, hospodin izrahelský, jež jest navščievil i učinil vykúpenie lidu svého.
V ňemžto čtení znamenajmy přěpovýšené množstvie svatosti svatého Jana, krstitele božieho. Najprvé svatosti jeho svědečstvie dává otec, syn, svatý duch. Otec buoh skrzě proroka Malachiášě tak praví: Aj toť jáz šli[757]šli: ſlyu[758] slova Aj toť já šlu podtržena, Hankova excerpce anděla svého, jenžto připraví cěstu přěd tobú. Anděl jest jmě úřadu, ale nepřirozeně svatý Jan ten jest úřad andělský nesl na světě, nebo jakeže anděli od boha lidem na světě poselstvie dějí, takeže svatý Jan Krstitel. O ňemžto praví svatý Krysostomus: Ó, přěradostná novino tvého poselstvie, svatý Jane, jíštos všěm hřiešným provolal a řka: Kajte sě[759]na tomto místě je zapsáno a škrtnuto písmeno „n“ (autokorektura) hřiechóv, blíží sě k vám nebeské králevstvie. Měl svatosti svědečstvie od boha syna Jezukrista, jenžto jeho v svatého Matějě Čtení tak chvále praví: Mezi těmi všěmi, ješto sú sě z ženského národa kdy narodili, nevstal jest na svět věcší než Jan Krstitel. Tu praví svatý Augustin: Svatý Jan přěde všěmi svatými svatostí přědčí, povýšenějí jest než proroci i patriarchy. A jakž praví svatý Kryzostom: Všěch svatých život lidí[760]lidí: lidyu[761] podtrženo, Hankova excerpce málo sě svat zdá proti svatosti svatého Jana. Počtěm všěch svatých pořádnú svatost, jedinú Mariji vynmúce, který kdy svatý byl, jehožto narozenie týmž archandělem bylo zvěstováno, jímžto Kristovo? Ižádného, než svatého Jana Krstitele. A bych směl řéci, některým činem zřědlnějie[762]podtrženo, Hankova excerpce než Jezukristovo? Nebo Jezukristovo zvěstovánie bylo v domu a všědní den, ale Krstitelovo zvěstovánie bylo v svatém chrámě a na slovutný hod. Třetie měl svědečstvie od ducha svatého, jehožto vdešením řekl Zacharias: Ty, dietě, budeš prorok nazván přěnajvyššieho[763]přěnajvyššieho: przienaywyſſieho. Měl svědečstvie ot andělských duchóv, a to sě
