[183]číslo strany rukopisua člověk jedna[th]jedna] giedna osoba a jedna[ti]jedna] giedna podstat[517]podtrženo, Hankova excerpce. Také jiej řekl anděl: Požehnaná ty mezi ženami. Nikda je[tj]je] gie to nebylo ani sě to kdy státi mohlo, by která kdy byla matkú, a dievkú ostala. Proněžto nikda ižádná nebyla, jiejžto by mohlo řečeno býti: požehnaná ty mezi ženami. Jediná[tk]Jediná] Giedyna tato děvicě Maria, dávno buohem slíbená tomu králi židovskému, jemužto jmě řekli Achas, k němužto buoh promluvil a řka: Pros sobě znamenie u hospodina. A když v svéj rozpači znamenie prositi nechtěl, tehda jest jemu[518]původně zapsáno „ge“, „mu“ zapsáno písařem B in margine odpověděno: Aj toť vám dám znamenie. Tehdy bude lid vysvobozen z roboty asyřských násilníkóv, točíš zlých diáblóv, když dievka počne i porodí syna. A to sě v téjto dóstojnéj děvici naplnilo. Protož jiej anděl dóstojně mohl řéci požehnaná ty mezi ženami. Tu také praví mistr Jákob od svatého Viktora: Dobřě řekl anděl: požehnaná ty mezi ženami, točíš nade všě ženy, nebos ty paní andělská, mistryně apoštolská, naučedlnicě[519]podtrženo Hankou, in margine různočtení „nauczitedlnicze“ všěch patriarch i prorokuov, silná pokora všěch svatých zpovědníkóv, příklad i sběradlo[520]podtrženo, Hankova excerpce všěch svatých děvic. Tys poklad u buoha otcě na věky chovaný. Tys schrána ducha svatého. Tys buožie múdrosti zvolená mátě. Tys tvého nebeského královstvie slavná okrasa. Tys všěch svatých přěpovýšená korona, tys všěch hřiešných nadějě jediná. Protož dobřě jest řekl anděl: požehnaná ty mezi ženami, a již tě budú nazývati blahoslavenú všeho světa národy věkóm.
To neznámé poselstvie nikda neslýchané dievka buožie ot anjela uslyšěvši, zamú[184]číslo strany rukopisutila
