[159]číslo strany rukopisuučinil. A on potom Jezukrista proradiv, sám sě oběsil.
Potom když hospodin na nebesa vstúpil, prvé než svým apoštolóm, jakž byl slíbil, ducha svatého seslal, uzřěv svatý Petr, ano počet apoštolský sě[pj]sě] ſie ſie jedniem apoštolem umnil, vstav prostřěd apoštolóv a jiných učenníkóv, vecě: Bratřie milá, potřěba jest, abychom miesto Judášě některého z vás, jenž by byl druhýnádctý apoštol, zvolili, aby byl svědek v našem počtě, jež jest Jezus Kristus z mrtvých vstal, jakž nám Jezus sám přikázal a řka: Buďte mi svědci v Jeruzalémě i po všěch vlastech židovských, kraj všeho světa zemi. Ale jež nikte správně nemóž svědek býti, než ktož viděv a slyšav svědčí. Protož jmá býti volen některý z vás, jenžto jest viděl divy, ješto Jezus Kristus činil. To svatý Petr propověděv, s povolením jiných apoštolóv postavili dva ze dvú a z sedmidcát učenníkóv. Jednomu[pk]Jednomu] giednomu řekli Josef, jenžto jměl příjmie Spravedlný, a druhého svatého Matějě. A tak jě postavivše, k buohu prosbu učinichu a řkúce: Ty, milý hospodine, ješto najlépe srdcě člověčie znáš, rač ukázati z tú dvú, kterého sobě ráčíš voliti v tento apoštolský úřad, jenžto Judáš šeředně ztratil. To řekše, dali losy mezi ně i spadl los na svatého Matějě. I přijat jest inhed u počet dvanádcte apoštolóv. Kací jsú to byli losi, praví svatý Dionyzius, jež jest byl poprslek, jenž z nebes pocházějě, na svatého Matějě světlým pramenem svietieše. Skrzě něžto bylo dáno znáti, jež jeho sobě buoh apoštolem zjěvil.
Potom svatý Matěj apoštol po židovských zemiech buožie
