[13]číslo strany rukopisuvěz to, ež kříž svatý jest veliká a slavná věc v tajnici buoží. K tomu Egeáš vecě: Nemuož býti nazván[55]původně zapsáno „nazwany“, koncové „y“ je vyradováno správně kříž jedno slavné znamenie[56]slova jedno … znamenie zapsána písařem B in margine, ale trpké mučenie. Proněžto nepostúpíš li po méj řěči, toho křížě, jímžto sě honosíš, svým životem trpcě pokusíš. Jemužto svatý Ondřěj vecě: Bych sě já trpenie křížového žásal, o chvále svatého křížě bych nekázal a tomu bych chtěl, by mne na malý čas poposlúchal[57]původně zapsáno „popoſluchaly“, koncové „y“ je vyradováno a jáť povědě, kakť jest všemohúcí buoh u věčnéj v svéj tajnici lidské spasenie na svatém kříži nalezl i zpósobil. Najprvé jakež prvý člověk Adam buožie přikázanie skrzě dřěvo přěstúpiv, u věčnú nás smrt uvedl. Takeže druhý člověk, syn buoží, skrzě dřěvo svatého křížě ot věčné nás smrti zprostil. A jakež Adam k zápovědnému pokrmu nedóstojně rucě ztáhl, takež druhý člověk Adam, točíš syn buoží, na svatém kříži svuoji dóstojně rucě ztáhl pro všě hřiešné. Tu řěč Egeáš uslyšav, vecě: Tu řěč ješitnú prav svým, ale raziť, mne poslúchaj a našim sě všemohúcím buohóm modl. K němužto svatý Ondřěj vecě: Já všemohúciemu buohu čistý beránek na každý den obětuji a ten beránek taký jest, když jej dobří lidé vešken snědie, tehdy on cěl a žív vždy ostane. A když jeho Egeáš, kak by to mohlo býti, otázal, svatý Ondřěj jemu vecě: Přijmeš li vieru, zvieš to. Egeáš vecě: Já na tobě vymuči, ež mě tomu rozuměti naučíš!
V tu dobu u velikém hněvu kázal svatého Ondřějě v žalář zamknúti a nazajtřie na súdě sě posadiv, svatého Ondřějě vynésti kázav, počě jeho bezděčiti, aby modlám obět vzdal. Pakli by toho učiniti nechtěl, na kříž, jenžto velmi ch[14]číslo strany rukopisuválí,
