[111]číslo strany rukopisuposlednie přěstrastná smrt jest křesťanóm[iy]křesťanóm] krzieſtyanom utěšená[iz]utěšená] vtyeſſenya jhra vše pro svú vieru trpěti. Protož nic lepšieho nenie, přěnesmy jeho na rozkošné lože, a tu, když sě pohojí, trpčějšie jemu muky naleznemy[ja]naleznemy] nalenymy. A když jeho tak ztrýzněna na měkkém loži položichu, málo poležav, skončal a buohu sě dostal. To uslyšav Dacianus, ež on skončal, vecě: Nemohli li sme nad ním za živa svítěziti, asa nad mrtvým sě pomšči. Proněžto inhed jeho svaté tělo kázal na pole, aby ptáci a zvěř snědli, vynésti. Ale svatí anděli jsú toho svatého těla strážě byli a jeden havran, jenž nad přirozenie na umrlinu lakom jest, všakž toho svatého těla ostřiehaje, jiné ptáky othonil a jedneho vlka, jenž tu bieše přiběhl, ščípaje s velikým křikem jej otehnal. To uslyšav Dacianus, vecě: Již vizi, ež nad mrtvým svítěziti nemohu, ale přivěžte k jeho hrdlu kámen těžký, uvrztež hluboko u moře, aby, jehožto je zvěř sniesti nechtěla, asa morské tváři snědly. A když to svaté tělo u moře uvrženo, u maléj hodině na břěh vyplulo. To jednéj buohobojnéj ženě a jiným buohobojným křesťanóm buoh zjěvil a oni přišedše, to svaté tělo nalezše pochovali a buohu chválu vzdali. Amen.
Život svatého Bazilie biskupa tuto sě čte[391]in margine mladší rukou: Svatý Basilej
Svatý Bazilius biskup a mistr slovutný kak jest byl svatého života, jednomu svatému pústenníku, jemužto jmě bylo Efren, buoh zjěvil. Když ten svatý Efren v jednu hodinu na modlitvách klečal a vší myslí u buoh byl vztržen, uzřěl
