[113]číslo strany rukopisuslužbě připósobiti a buohu ji dáti a ot světa ji otlúčiti. Ale diábel, lidského národa nepřietel, to uznamenav jednoho z slúh jejie otcě k milování podnietil, jal sě jiej mluviti[394]PasKlemB: milovati. A když na to mysléše, ež jemu, tak sprostnému sluzě, té urozené panny nelzě bylo jmieti, k jednomu čarodějníku šel, veliké jemu dary dáti slíbil, moh li by jemu k tomu kak pomoci, neb kterú radu dáti. K tomu čarodějník otpovědě a řka: Já toho učiniti nemohu, ale chceš li, pošli tě k mému pánu, diáblu, učiníš li to vše, cožť on tobě káže, obdržíš to vše, což žádáš. K němužto ten mladec vecě: Hotov sem učiniti, což mi káže. Tehda ten čarodějník napsav list, po tom jistém mladečku diáblu poslal. A ten list v tato slova byl psán: Jakžto ty vieš, muoj pane, jmám toho s právem snažen býti, abych tobě, kterýmž mohu činem, křesťany[jd]křesťany] krzieſtyany v tvú moc uvedl, aby sě strana tvá i tvuoj zástup na každý den šířil a spořě vzmnožil. A protož proši tebe, aby tohoto mladečka, jenžtoť hoří u milosti k takéjto panně, ráčil jemu k jeho žádosti spomoci, abych já sě v něm posvelíčal a jiné k tobě tiem snažnějie potom po tvéj vuoli přivodil. Ten list čarodějník dav tomu mladečkovi, rozkázal jemu a řka: Takúto noc o prvospiech šed, stuojž na rově, v němžto pohanské tělo leží. A tak na rově stoje vuolajž k sobě diábly, tento list nad sobú držě, a inhed u tebe budú.
A když to ten mladec všecko učinil, v noci šed na pohanském rově stoje,
