Svatý Dominikus, predikátorového zákona počátek i hlava, z ispánské země rodem, z toho biskupstvie Oksemensis. V téj vsi, jiejžto Callegora dějí, sě urodil. Jeho otec Felix, jeho matka Johanna jmě jměla. O tom svatém dietěti tak sě píše, ež jeho duchovní matka, ješto jeho z svatého krstu zdvihla, to zjěvenie jměla o ňem, jež to dietě duchem svatým osviecené má skirzě kázanie slova božieho veš svět osvětliti. V tom zjěvení tak jej viděla, ano dietě přěkrásné hvězdu stvúcí na čele jmá, ješto hvězda veš svět osvěcováše. V tom jeho svatém dětinstvu, ješče u své dojky jsa, často jest nalézán, an na zemi leží, bohu svú pokoru u mladosti ukazujě. A když z svého dětinstva vyšel, chtě sě múdrosti naučiti, skrovný v krmi i u pití žív byl tak, ež desět let kromě vody nic jiného nepil. A tu na učení jsa, vida ano chudí hlad mrú, všě své knihy rozprodav, chudým pro buoh rozdal. Tu jej biskup oksomenský s kanovníky v jeho dobrotě seznavše, v duchovný zákon kanovničí jej přijěli. V ňemž zákoně tak prospěl, jež ho starostú podpřěvořím učinili. Toho času najviece sě za to bohu modléše, aby jemu buoh tu milost dal, kak by křesťanskéj obci k spasení pomohl. A tehdy v knihách O svatých otcích, kak sú na světě svatý život vedli, najradějí čtieše. A když jednú do toho města, jemužto Tolosa dějí, s svým biskupem jěl,