obdiržal, potom ten měsiec od Oktaviana ciesařě nazván jest augustuscizojazyčný text. Jehožto měsiecě prvý den na pamět Oktaviana ciesařě vítězstvu ten den Říměné slaviechu.
A to trvalo až do časóv Teodosie ciesařě, jenžto kraloval po božiem narození čtyři sta pátémezidcietma léto, jehožto dci Eudosia za Valentinianem byla. Ta do Jerusalemě jednoho času přijěla, jiejžto jeden žid za veliký dar dva řetězě, v nichžto vězal svatý Petr, vděčně dal. Potom ta jistá Eudozia s těma řetězoma do Říma sě vrátila a tu uzřěvši, ano Říměné pohani řečeného měsiece prvý dne Oktavianovi pohanovi na čest slavie, pomyslila sobě, kako by ten obyčěj zatratila. A potom s svatým otcem papežem, jemužto Pelagius řekli, snažně sě uradivši, lidem ponukli a dobrotivú řěčí uvedli, aby ten hod, jenžto pohanskému ciesaři na pamět slaviechu, svatému Petru apoštolu na čest jeho vězení a zproščení slavili. A když to všěm lidem líbo bylo, tehda Eudosia ta řetězě, ješto byla z Jerusalemě přinesla, vynesši, všěm lidem ukázala. A v túž hodinu svatý otec Pelagius ten řetěz, jímžto byl okován svatý Petr za Nera ciesařě, také přěd lidi vynesl. A když ten řetěz ke dvěma oněma přiložichu, tu bóh svój div učinil, ež tak sě ti řetězi spojichu, jakžto by vždy jeden řetěz byl. Pro něnž div papež a ta královna ty řetězě v kostele, jenž ve jmě svatého Petra vězenie byl učiněn, položista. A papež Pelagius ten den po všem světu světiti kázal. Skirzě ty duostojné řetězě buoh divóv mnoho světu ukázal.
Tak sě čte, ež za toho
