Hřiešnicě po všem kraji slovieše.
V ty časy Jezus Kristus po těch vlastech kázáše. Tehda ona to vzvěděvši, jež Šimon malomocný Jezukrista v svuoj duom pozval, jehožto Ježíš potom uzdravil, tam spěšně v duom všedši, nesměla upřiemo k Ježíšovi přistúpiti, neb sě juž v svých hřiešiech znajieše, ale szadu přistúpivši, nábožně poklekši, srdečně zaplakala a svými slzami jeho svaté nohy umývala, svými vlasy utřěvši, drahú mastí mazala. Tak té vlasti obyčěj bieše, pro srdečnú horkost mastmi drahými sě mažíc sě obvlažováchu. Tu jiej, jakžto svaté čtenie praví, pro jejie veliké skrúšenie hospodin všě hřiechy odpustil. Totě ta sčastná Maria Magdaléna, jížto jest hospodin duostojnými dary ščedřě daroval a s ní velikú milost učinil. Najprvé, jakž praví svatý Řehoř: Sedm běsóv z nie vypudil, točíš sedm úhlavných hřiechóv, jichžto plna bieše, jiej odpustil i očistil ji. Jejie také srdce v náboženství k sobě zažehl, k niej sě nad jiné ochotně jměl, svú šafářkú ju na cěstě učinil. Často ju také pilně přěd lidmi omlúval. Omluvil ju přěd Šimonem, jenžto ju za hřiešnú počítáše. Omluvil ju přěd Martú, jejie sestrú, tehdy kdyžto jiej sobě pomoci jiesti činiti veléše. Omluvil ju přěd Jidášem v tom, v ňemž jiej vinu dáváše, jež drahú mast marně mazáše. V tom jiej také Ježíš velikú přiezn ukázal, když nad Lazařovým rovem plakala. Tu sám Ježíš zaslzil, k jejie útěšě Lazařě z mrtvých vzkřiesil. Sestru také jejie Martu od sedmi let nemoci uzdravil. Toťe ta Maria Mandaléna, veliká hřiešnicě, ješto jest všěm hřiešným svým pokáním příklad ostavila. Toť jest ta Maria, ješto v ty časy, když Jezukrista umučili, apoštoli sě rozběhli, ale ona
