[292]číslo strany rukopisuk mluvení jako zavřena biechu. Tehda úředník řekl: „Běda vám, takového neštěstie, v němžto jste jako nemúdří zastiženi! Co horšieho mohlo jest vám přijíti? Jistě smrtí neslýchanú zemřéti musíte v Ejiptě! Vklaďte zase tu špíži na dobytek váš a vraťte se zase ku pánu mému rúče!“ A bratřie třásli se strachem, když měli klásti pytle na dobytek, ale služebníci Jozefovi kladiechu, aby se vrátili ku pánu jich.

Tehda bratřie tiem prvé zase vrácením, jehož sú se byli odpověděli, aby se nikdy do Ejipta nevrátili, s hořkú myslí hotovo bieše v rukú vrátiti se do města Memphiscizojazyčný text, kteréžto zlořečéchu a krmě jich. A když sú se vrátili zase, bratřie porokováchu Benjaminovi a tepiechu jeho, řkúce: „Ó synu lotrové mateře, kterak veliké zlé uvedl si dnes na nás! Běda tobě od onoho, který tě na pravici své za stuol s sebú posadil! Ó kterak si nehodnú odměnu tak velikému muži učinil! Ty a bratr tvój Jozef a Ráchel, matka tvá, která byla pokradla bohy, vždy jste na pohoršenie byli! Teď pro tě, synu nešlechetný a ohyzdný, v tomto Ejiptu zemřemy bez viny!“

Ale vládař ten jazyku rozumieše a k tomu byl vydán, aby což budú mluviti, Jozefovi vypravil, pánu svému. Ale Banjamin plakáše takto žalostivě: „Ó bože otce mého Jákoba, smiluj se nade mnú, buď milostiv smutnému služebníku tvému Jákobovi!“

Když[ae]Když] dyz[59]vynecháno místo na iniciálu, která zůstala neprovedena bratřie Jozefovi přivedeni byli k němu, padše k zemi, klaniechu se jemu. A když viděl je Jozef, ani se od země vzdvíhají, přestrašil je tvrdú řečí a zóřivú, hledě na ně. Zmýlil srdce jich a řka: „Zda sem vám neřekl, že zlí ste, ale svatého otce synové ste, a vašimi čáry zmýlili ste mé srdce, že sem vás v domu mém a za stolem mým tak poctivě držal? Ale již bóh sevřel vás ku pomstě v rukú mú, že odplatím já vám podlé skutkuov vašich!“

Tehdy řekli sú jemu synové Zelfiny a Baly dievek k Jozefovi, bratru svému: „Ó pane, slituj se nad služebníky svými a rač věděti, že