Štítný ze Štítného, Tomáš: [štítenský sborník klementinský]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 6, 159 ff. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka
<<<<<15r15v16r16v17r17v18r18v19r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

protiv dobrotě boží. Ale kterýchž koli hřiechóv člověk právě želeti bude, donidž jest živ, móž mieti v svatém obecném kostele jim odpuštěnie, tak že pro ně věčně nebude ztracen. A ten kostel jest obec svatých, točíš ne kamenný aneb dřevěný jest ten kostel, jenž věříme, v němž jest hřiechóm odpuštěnie, ale ten kostel jest obec spolu sjednaná duchem svatým všeho křesťanstvie svatého. Taká jest obec a jednota svatých v kostele, točíš v sboru křesťanském, že což jeden dobrého má, rád by, by jiným všem to k užitku bylo; a což nemá a vidí, ano jiný má, mílo jemu jest, že on má. A tak tú milostí již jest jeho; neb ktož se čeho milostí dotkne, jeho bude. Protož ten kostel křesťanský obecný všech jest svatých spolu jednota. A v tom kostele jest odpuštěnie hřiechóm, podlé toho pořádu, jakž jest svatý duch chtěl zjednati; ale kromě kostela nenie. Neb ta jednota společně vláště příleží svatému duchu; neb on jest ta milost, ješto pocházie od otce k synu a od syna k otci, a ta nivčemž nenie menší než otec a syn. A od té milosti, točíš od ducha svatého, přicházie nám, abychom spolu dobré milovali, a tak jest milostí jednota. Že pak zvláště odpuštěnie hřiechóm také máme duchem svatým, to jest tady, že když počnem dobré milovati, uzřiec zlé v sobě, počne nám žel býti, že sme činili jinak než dobře aneb protiv dobrému; neb zlé nenie jiné, jen což se dobrému protiví. A tak čím komu dobré milejšé, tiem viece žel, když vzpomene, že j’ zle činil. A když jest svú oblastní a odlúčenú milostí od jiných milovav se i zablúdil protiv dobrému, vrátí se opěte v kostel svatý svú myslí, v obecný sbor, sjednánie spolu svatých; a jakž jest shřešil, jsa neposlušen boží vóli, tak poslušenstvie učině podlé božieho ustavenie zpovědí svatú a pokáním, odpuštěnie vezme hřiechóm. O těch mluvi, ješto jsú, dřéve byvše v kostele, i zablúdili smrtedlným hřiechem; ale kak brzo a komu dlužni jsú se zpoviedati, když jim skrúšenie příde za hřiechy, o tom chci mluviti jinde. A to pak obecně

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 3 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).