Štítný ze Štítného, Tomáš: [štítenský sborník klementinský]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 6, 159 ff. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

měl sě zde na světě káti rok neb dní čtyřidceti, a obdrží tolik odpustka, bude toho prázden, a těch muk, ješto by měl trpěti v čistci, kdyby zde někakú náhodú nesplnil toho pokánie; jako kdyby snad umřel prvé, než by se zde dokál. Neb za každý smrtelný hřiech, podlé ustavenie práv duchovních, měl by sě člověk sedm let káti, a tak těžce, jakož hřiech jeden těžší jest než druhý. I ustavil jest Kristus miesto sebe zde na světě jako šafáře svého papeže, a dal jemu klíč a moc, aby, však s rozumem, rozdával dary jeho, jež jest svú milostí velikú nám připravil. Neb tak jest hojné dosti učiněnie Kristus za naše hřiechy učinil, ež toho má kostel veliký a hojný poklad; a od toho pokladu má klíč papež. Protož papež sám najprvé má plnú moc odpustky rozdávati tak, jakž chce, a když chce, a což chce; ale jen těm, ktož jich žádají, a jsú synové kostelní v jednotě svaté cierkve a bez hřiechu smrtelného. Ale aby nebyl nemúdrý šafář a rukotržný, nedává z obyčeje, než u mieru; a vždy aby něco učinil člověk, aby jako znamenie bylo, ež by rád učinil dosti; a když to snažně učiní, tehdy se s ním stane ta milost, jakéž jest pojičil otec svatý.

I jest to obyčej obecný svatého otce papeže, ež tiemto činem odpustky dává; ktož dá k tomuto neb k tomuto svú almužnu, aneb ktož spěje modlitvu tuto neb tuto, aneb ktož příde sem neb tam v náboženství, zpoviedav sě, a v skrúšení pravém, v boží milost úfaje a v zaslúženie svatých jeho, spúštie jemu pokánie skázalého rok, a někdy let sedm; ale to řiedko. Pakliť i viece dává, jako u milostivé léto, jakžť listé jeho svědčie, takť jest, ale ne jinak; jáť jim nemohu rozuměti jinak, nežť listé svědčie; věděť, byť chtěl jinak dávati, jinakť by psal.

Pak biskupi od papeže mají moc dávati odpustky lidem z biskupstvie svého, {ale ne jiným; a viece než čtyřidceti dní nemohú dáti; kromě když kostel světí, tu móž rok dáti. A opěteť jich já súditi neumiem jinak, než ež spúštějí pokánie skázalého; a by dvanádcet bylo biskupóv spolu, neb jeden po druhém, nemohú dáti viece, než jako jeden. Móž také biskup lidem z svého biskupstvie}marginální přípisek soudobou rukou, když jdú na pút do jiných biskupství, dáti a povoliti těch odpustkóv, kdež přídú, ješto sú jiní biskupi dali v svých biskupstvích. A ktož

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).