[78v]číslo strany rukopisuže častokrát Buoh člověka v jeho smutné prosbě, v truchlé modlitbě neuslyší[fh]neuslyší] nevſlyſſie hned ani slyšeti tbá, jenž byv v rozkoši tělesné a v pokoji nedostatkuov bez protivenstvie božieho kázanie a přikázanie netbal činiti.

Opět pravíš na ny, že sme velmi zlé a velmi hanebné, mrzkuté a velmi škodlivé. Nenieť to nám divno od tebe, poněvadž Židé, majíce všichnu rozkoš a všichnu vuoni v manně, jí hrdali, ty pak nadto hrdati móžeš tresktánie naše, jenž se tobě hořko zdá a zlé a nelibé. Avšak jistě tebeť se to všecko dotýká a na těť se to chýlí, cožť sme pravili tobě o Židech. A velmiť se bojíme za tě, byť se nad tebú neskonalo onono, o němž[fi]němž] nimž praví prorok Izaiáš v pátém rozdiele, sjednávaje se s svatým Janem, miláčkem božím, a řka: „Ve, ve, totíž běda vám, ješto menujete zlé dobré a dobré menujete zlé!“ Ve, totížto běda těm a běda všem těm, jenž usty svými hřešie, neb jed ďábelský jest v ustech jich! Ó, Tkadlečku, že se toho nelekáš!

Než toho již nynie nechajíce, neb to vieme, že toho netbáš, však o jiném mlčeti nechcem. Než věz to, žeť se divíme tomu, co tiem míníš v své řeči, že dřieve na počátku našeho sváru vše si nás menovalo Neščestím, jakož sme jím, a v tom si se dosti nás [79r]číslo strany rukopisunahaněl, jako by nás velmi dosti svědom byl; a teď nás tiežeš tepruv, kto sme my, co sme my a odkad sme my a kterak jest naše moc. Činíš právě, jako činie zlí lékaři a neučení, jenž neuplně zvědúce nemoc člověčie anižto jeho nedostatka, i dávají lidem lékařství, traňky, syropy a jiné věci; a když ho dlúho hojie, tepruv tieže nemocného, kde ho bolí a co jemu škodí, kde mu najtížejí. Ty se nás již nahaněv, coť se zdálo, i chceš tepruv, bychom pravili, co sme my, kto sme my, odkud sme my a kteraké sme postavy a kteraká jest moc naše. Velice nám v tom přimlúváš, velmi nás v tom haníš a neslýchaně a nestydlivě nám přimlúváš a vždy pravíš, že sme velmi zlé a velmi škodlivé. Avšak sme tě dřieve častokrát zpravili, že to vše, což sme učinili [nad tebú, žeť sme to viece pro tvé dobré učinili]text doplněný editorem[31]doplněno podle DG III 7 nežli pro tvé zlé. Ty by nás s právem měl míti v čest, nežli nám přimlúváš, a nadto nám viece děkovati nežli láti. Avšak poněvadž s nás ješče tak pilně netázal, co sme my aneb kto sme my a odkud sme my, chcemť to tobě již pověděti, ne pro tvú prosbu, jenž jie nic nešetříme, ani pro tvé hruozy, jenž nám jako vietr jsú, ani pro tvé volánie, jenž se jemu lidé smějí, ani pro který stav tvuoj, jenž sám nevíš