velmi nenávidíš.

Slyš to, Neščestie, dobře! Svú chytrostí vrhni sebú, kam chceš, zatoč sebú, kterakžkoli umieš, svú chytrostí nebli svým uměním, toběť jest vždy pro tvú zlost naposledy zatracenu býti. Nebť jest trój lidský stav na světě, ješto od svaté Trojice odlúčeni budú na onom světě pro zlé činy a zde na světě mají zlořečenstvie od Trojice svaté: První jsú všichni ti, ješto jsú v své zlosti a v svých zlých úmysléch zapekliti – a z těchž s ty jedno – o nichžto Písmo praví: „Zlořečené dietě ve sto letech!“ Ne proto, Neščestie, sloveš dobré a dokonalé podlé své starosti, ale i mládo jsa podlé dobrých činuov dobrý a dokonalý slúti muožeš. Hleď a slyš Davida krále! Prvé nežli králem byl, ač podlé let svých byl mlád, však podlé rozumu a smysla svého dobrého dokonalý slúl; neb on dobytek svých starších pasa, v sprostném stavě přebývaje, s svú myslí dobrú a svým upřímným srdcem byl se vpal k Bohu jeho vuoli činiti, pro něžto z toho sprostného řádu, v němžto byl, v duostojenstvie královém [přišel]text doplněný editorem[34]doplněno podle DG III 7. Druzí sú zlořečeni všickni vražedlníci a ti, ješto [o]text doplněný editorem lidské škody a o jich zlé stojí. Řekl Buoh v Desateru přikázaní, aby člověk člověka, svého bližnieho, jako sám se miloval. Ty pak, Neščestie, neřku, by milovalo, ale kdež muožeš komu