sem prvé byl.“ A když tak o mnohých věcech na cestě rozmlúváchu, tehda diábel přivedl jemu ku paměti ten plášť, kterýž jemu bieše ukradl, i poče jeho tázati řka: „Co by tomu učinil, jenž jest tobě ten plášť ukradl, když by jeho nalezl?“ Jemužto ten dobrý pútník odpověděv řekl jest: „Nic bych zlého jemu neučinil pro svatého Tomáše, neb sem jemu dávno odpustil.“ Tehdy diábel řekl jest: „Jáť sem, jenž sem tobě ten plášť ukradl, a jsemť diábel. A přikázáno mi jest od svrchnieho mistra mého svatého Tomáše tak řkúcieho ke mně, abych neodcházel od tebe, leč by mi odpustil.“ To když uslyše ten nábožný muž, velmi sě ulekl i řekl jest diáblu: „Jdiž, kam chceš.“ Jemužto diábel vece: „Nemohuť zajisté odjíti, jediné z tvé dobré vuole. Zpravímť tobě jednu věc novú, že tvá žena této noci má pojieti jiného muže. I protož, chceš li mi odpustiti to, cožť sem učinil, žeť sem plášť tobě ukradl, zruším to manželstvie, aby toho nebylo.“ To uslyšev ten pútník, velmi sě poče radovati tiem a vesel býti. I vece: „Odpúštiemť uplně.“ Tehdy řekl jemu diábel: „Neroď sě báti. Vstup na mú šíji, neb tobě nic neuškodím, a přinesu tě v brzkosti do tvého domu.“
A tak sě jest stalo, že týž den před večeří postavil ho diábel před jeho domem. A tu jest jeho diábel odšel. Žena zajisté jeho bieše u pokojíku s jinými paniemi,
