přispojuje, k tomu dostatečné jest svědectvie mužóv věrohodných, by pak bylo tak dostatečné, jakož jest svědečstvie kšaftu najprv učiněného. Nebo poněvadž přičiněnie kšaftóv prvotnie má spasenie duše porúčejícieho býti opatřeno, k duovodu takových věcí má dopuštěno býti svědečstvie, jemuž by viera mohla přidána býti, by pak nebylo převyšujície.
O kšaftiech vlastní rukú porúčejícieho sepsaných
Jestliže porúčející kšaft od něho sepsaný před svú smrtí před některými věryhodnými pochválil by a řekl by: vóli mé na listu, jenž na takovémto miestě ležie, dobře porozumiete, neb sem tu položil, což sem chtěl porúčeti, tehda po jeho smrti takový kšaft, jakž bude zastižen, máť před se jíti plným právem.
Kterakým řádem poručníci mají kšaft plniti neb konati
Poručníci neb šafáři po smrti porúčejícieho najprvé dluhy zaplatiece, hned přede všemi jinými věcmi ty věci, kteréž k spasení duše porúčejícieho umrlého dieti se mají, v jistotě tak aby pevné a sstálé zuostaly, jakož jsú zřiezeny od porúčejícieho, jednajte a šafujte, dieti se mají v jistotě, aby tak pevnie a stálé zóstaly, jakož jsú zřiezeny od porúčejícieho, jednajte a šafujte; nebo hodné a spravedlivé zdá nám se, aby ten, jenž živ jsa byl jest pánem sbožie, aby po smrti své dřieve než všichni jiní o svém dielu, totiž o kšaftu, kterýž jest k spasení své duše učinil, prvotně jist byl učiněn a bezpečen.
Dokud kšaft stojí a kdy pomíjie
Jestliže člověk před hodnými muži neb skrze listy pósobí a řiedie své skutky a potom toho řiezenie neodvolaje bez kšaftu vnáhle umřel by, takové
