léta, v němž léta rozumná docházejí, a seznal by se krádež učiniti, pro takové vyznánie nemá býti odsúzen na smrt. Opět potřebie jest, aby vyznavač před právem byl dospělého věku, tak aby v soudu mohl státi, nebo při vyznávaních postaven jsa ten, jenž jest let nedošel, zaplatě škodu, má jemu spomoženo býti, nebo jich věk při tom nerozumie. A jest vědomé, že při krádežích a při jiných prohřešeních člověk druhdy podlé zlého domněnie k vieře podobného súzen bývá. Ostatku o tom hledaj o zlém domnění neb o všetečnostech a dolejie o ranách.
O krádežích holomúdcóv
Otázáno jest: let nedospělí neb holomúdci cizí věc berúce činie li krádež? A líbí nám se, že také, nebo krádež pocházé neb záleží z žádosti, pro takový však krádež nemá býti na hrdlo odsúzen, ale má tresktán býti, jakož se svrchu vypisuje.
Ktož jest podvakrát z krádeže obžalován, nemóž svědčiti
Podvakrát z krádeže neb z zlodějstva obžalovaný, ačkoli krádež při něm nebyl by nalezen a také ač se jest i očistil, avšak vždy přes to od svědečstvie zamietán bývá jako zlopověstný.
O ztracení meče
Meč ztracený nebývá placen dráže než
