aby nám se spravedlivé stalo, poněvadž sme byli v mladých letech a k odporu prodaje řečeného domu let rozumných sme neměli, jakož i nynie nemáme, poněvadž jeden z nás byl by v devátém létě a druhý v šestém a mátě naše, kteráž jest umřela, do téhož domu ze vsi chuda byvši od otce našeho za manželku jest pojata a vzata, kterážto by až dosavad živa byla, mlčeli bychom, aniž bychom prodaje domu odpierali, nadějíce se, že by na nás zhlédla věrú mateřinú, nemá li řečený prodaj zvržen býti, a ten duom na nás jakožto na pravé dědice připadnúti. K kteréžto žalobě otčím jest odpověděl: pane rychtáři, znám se, že sem duom prodal, neb mi jest byl u věně dán a zapsán od ženy mé, kteráž jest již umřela, kteréž sem byl obvěnil 15te kop, a toho chci dovésti tolika konšely a přísežnými, kolikž jich mám k svému právu jmieti, a žádám k své straně nálezu, nemám li k takovému duovodu dopuštěn býti, poněvadž prodav duom, bez překážky z města do vsi vybral sem se, aniž která žaloba na mě prošla od řečených pastorkóv.
V té příhodě takto jest bylo usúzeno: dokáže li otčím těch dětí skrze přísežné, jakož se jest zavázal provésti, že duom jest jemu od ženy u věně daný, má toho požíti.
Věno má placeno býti ženě toliko
Jeden měštěnín jménem N. synu svému Štěpánovi děvečku jménem Markletu, dceru druhého měštěnína, požádal jest v manželství býti spojenu, zaslíbiv jie jménem věna krám masný. A když jest otec umřel Štěpánuov, Markleta nevěsta jeho žalovala jest na svekruši svú, vdovu z krámu, kterýž jie zaslíben u věně, zavazujíc se k duovodu slibu věnného svědky věrohodnými některými přísežnými a některými lidmi obecními, kteříž jsú byli při smlúvách svatebních. Ale svekruše slibu popierajíc praví, že Petr, muž její, před několika lety otci Markletinu za krám věnný penieze jest odčetl a zaplatil, a to nápodobně svědky přísežnými i nepřísežnými chce dolíčiti. A jest otázka, které strany svědkové druhým mají předloženi býti. Na to odpověděno jest, že svědkové, kteréž svekruše chce vystaviti o zaplacení věna, mají slyšáni býti a přísně pod mocí přísahy tělesně učiněné mají tázáni býti, byla li jest Markleta při tom, když otec její čtené penieze za krám jie u věně zaslíbený přijímal a dala li jest k tomu svú dobrú vuoli ani prosbú, ani hrózami, ani bázní nejsúc navedena, a budú li tak svědčiti, to učiní pro svekruši, že nevěsta žaloby dovede, a přitom znamenaj, že placenie věna má toliko ženě činěno býti, a že ona sama od věna od
