Vít Tasovský z Lipoltic: [Český překlad sbírky nálezů brněnsko-jihlavských, rukopis B]

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. V E 41, 128r–340v. Editor Jamborová, Martina. Ediční poznámka

Edice vznikla v rámci řešení projektu GA ČR č. P406/10/1140 Výzkum historické češtiny (na základě nových materiálových bází).

[Generovaný obsah]

Věno má placeno býti ženě toliko

Jeden měštěnín jménem N. synu svému Štěpánovi děvečku jménem Markletu, dceru druhého měštěnína, požádal jest v manželství býti spojenu, zaslíbiv jie jménem věna krám masný. A když jest otec umřel Štěpánuov, Markleta nevěsta jeho žalovala jest na svekruši svú, vdovu z krámu, kterýž jie zaslíben u věně, zavazujíc se k duovodu slibu věnného svědky věrohodnými některými přísežnými a některými lidmi obecními, kteříž jsú byli při smlúvách svatebních. Ale svekruše slibu popierajíc praví, že Petr, muž její, před několika lety otci Markletinu za krám věnný penieze jest odčetl a zaplatil, a to nápodobně svědky přísežnými i nepřísežnými chce dolíčiti. A jest otázka, které strany svědkové druhým mají předloženi býti. Na to odpověděno jest, že svědkové, kteréž svekruše chce vystaviti o zaplacení věna, mají slyšáni býti a přísně pod mocí přísahy tělesně učiněné mají tázáni býti, byla li jest Markleta při tom, když otec její čtené penieze za krám jie u věně zaslíbený přijímal a dala li jest k tomu svú dobrú vuoli ani prosbú, ani hrózami, ani bázní nejsúc navedena, a budú li tak svědčiti, to učiní pro svekruši, že nevěsta žaloby dovede, a přitom znamenaj, že placenie věna má toliko ženě činěno býti, a že ona sama od věna od jeho slibu muož muže svobodna pustiti a zprostiti.

Dědicové také zavázáni jsú věno platiti

O tom konečně jest nalezeno: poněvadž dcera skrze manželstvie bývá oddělena a z moci otcovy vynikuje, slíbí li jie otec jmenovitě věno a oddělil by jej před vdaním, umře li otec, slib nebývá zdvižen, nebo dědicové ovšem skrze jeho slíbenie zuostanú zavázáni.

Věna slíbenie má býti věrné a nelstivé

Zaslíbenie věna jestliže by bylo hruozú neb mocí vykrúceno, neužitečnéť jest, poněvadž věno má pocházeti z svobodné vuole, protož nenie slušné někomu dáti ženu a potom jej právem hnáti, aby věno sliboval.

Věno nemuož býti slíbeno ke lsti věřiteluov

O tom znamenaj: jestliže otec v dluziech zašlý k zklamání věřitelóv slíbí dceři věno, slíbenie moci nemá, ačkoli před manželstvím a nebo již po dokonání svatby věno mohlo by slíbeno býti. Avšak jestliže z takového slibu věna věřitelé otci slibujíciemu nesnázi by učinili, svědky viery hodné vystaví, kteřížto tělesnú přísahú obdržie, že ten jistý slib nenie k jich zklamání některak zjednaný. dolus debitorumcizojazyčný text A též má býti rozuměno o dluziech nebo kteréžkoli věci k zklamání věřitelóv

 
logo ÚJČCopyright © 2006–2021, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2021, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2021, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 14 lety, 5 měsíci a 6 dny; verze dat: 1.1.17
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovyStrategie AV21
Web byl podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projekty č. LM2018101
(LINDAT/CLARIAH-CZ) a LM2015081 (RIDICS).