Jimžto soudce odpověděl takto: že otec jsa živ některakými obecními slovy snad z utěšenie neb z hněvu propověděnými dietě ne své vlastnie nazval jest, aniž jest toho oznámil zjevně právem. O takovém prostém vyznání, k kterémužto nás pro paměť svědectvie zavolal by a prosil, neučinil jest, aniž jest téhož dietěte od dielu dědičného s rozmyslem (když ještě při rozomu bieše) odlúčil. {odsúzení}marginální přípisek mladší rukou Odsúzenie konečné jest, že takové dietě v statku po otci zuostalém diel vedlé práva naň příslušný má mieti a dědicky jím vládnúti. Nebo poněvadž vlastní mrzkost vypravuje ten otec řečenými slovy, nemá slyšán býti. Také poněvadž by ten byl dědic, jehož tělesné smiešenie okazuje, a již dotčený otec s již psanú ženú jakožto s svú vlastní bydlil jest a ji zjevně jakožto ženú svú vládl jest, aniž ji jakožto v cizoložstvu zastiženú a dostatečně vedlé práva duchovnieho zpuosobu z toho předsvědčenú z luože svého neodehnal a potom tepruv již řečené dietě pravil jest býti počaté a porozené, totéž dietě z manželstvie pošlé jakožto dědic má jmieno býti, {soudce souditi mají zjevné věci}marginální přípisek mladší rukou zvláště poněvadž lidé soudie zjevné věci toliko.
O poručníciech a zprávciech sirotkóv, bláznóv a o jich sboží
Když některaký měštěnín umřel bieše a když dětem svým sbožie dědičné i mohovité bieše zuostavil, žádného zprávce nad nimi neustaviv, otázáno jest bylo, kto by takové sbožie měl zpravovati. Jimžto bylo jest odpovědieno takto: ktož poslednie vuole zpósobenie obmešká, těch miesto rychtář a přísežní zprávci neb šafáře a obránci vierohodného s slušným uručením, ač jinak nejsú ujištěni, takému sboží a mláďátkóm mají dáti. {přísežní sirotkóm dajte poručníky}marginální přípisek mladší rukou A ten zpravuj to sbožie, dokudž osoby, jimž jest poručeno, k dospělým neb dokonalým letóm nepřijdú. A též má učiněno býti, ač by kto zuostavě sbožie a dědice let nedošlé umřel by bez kšaftu.
Zprávce a poručníci nejsú vždy krevní neb přietelé
Ač příbuzní vedlé krve přirozené jsúc zdáleni, žádají, aby jim sirotci byli vydáni. {statek sirotčí jmá uručen býti}marginální přípisek mladší rukou Ti zastaviece rukojmie, že každý rok chtie z jich sbožie jistý zisk vydávati a vespolek shromážditi, radějí sirotci mají jim býti poručeni, nežli bližším svým vedlé krve, jenž by takového uručenie odpierali učiniti.
Zpráva a obrana sirotkóv nemá býti dlužníkóm dopuštěna
Po smrti jednoho sedláka bohatého jiný, jenž pravieše, že by jemu byl dlužen vinovat, žádal jest ustavičně, aby