jemu byla poručena zpráva neb obrana dětí a statku jich. Nalezeno jest bylo soudem, že taková prosba jakožto podezřená nemá býti dopuštěna, nebo nenie bezpečno, aby který z těch, jenž má sbožie zavázané sobě toho umrlého, aby byl dopuštěn poručníkem býti. {ktož dluh zamlčí}marginální přípisek mladší rukou Také ač by kto mlčal sprvu počátku o dluhu a potom učiněn by byl zprávce nebo vládař statku a dětí, slušně od žaloby padne, kterúž potom proti sirotkóm a let nedošlým činiti bude.
Statek sirotčí nemá na lichvu dán býti
Opět nenie potřebie statkem sirotčím lichviti, ale opatrně složiti a schovati, nežli lichvy žádaje také hlavních peněz býti zbavenú. Muož však poručník jinak kupčiti, ač však otec sirotka kupčil jest neb zvykl jest kupčiti.
Ženy také mohú žalovati na poručníky
Poručníci neb obránce a zprávce sirotkóv a sbožie prosili jsú přísežných, aby potresktali některakých žen, jenž často z netbanlivosti a neužitečného vládařstvie statkóv jich vieře poručených je štrafovali jsú. I tázali jsú přísežní, byla li by ta prosba spravedlivá, čili by k ženské řeči jměli otázku učiniti z netbanstvie zprávcuov.
O kteréžto věci konečně zuostáno jest, že jakož přísežní milují, aby po jich smrti o zboží a dětech jich dobře se dálo, též s pilností mají předemřených sboží a děti opatřiti, protož i ženy mají dopuštěny býti k žalobě na zprávce z netbanstvie, jenž potřebú milostivú hnuti jsúce, o to stojie, jako mátě, bába, sestra neb osoba bližnie. A také byla li by která žena jiná, jížto rychtář a přísežní snažnú milostivost by znamenali, mají ji dopustiti k žalobě.
Zprávce mají býti světští a ne duchovní
O tom znamenaj, že v zboží a děti manžela a manželky, když bez kšaftu sejdú, bratr té manželky jsa neučený nebo laik, toliko když nebude zlopověstný nebo mrhač statku, radějí jménem poručníka v zbožie se uvieže, nežli bratr toho muže kněz nebo v duchovniem řádu jsa ustaven, {kněz nemá býti poručníkem}marginální přípisek mladší rukou nebo mnohé jsú věci, kteréž v světském soudu takovým dětem jednak v právě neb z práva, druhdy z statku a druhdy z příhody jim přihodí, k jichžto zprávě radějí laik nežli kněz, jenž péči světských věcí odloživ poddán jest v duchovnie v soud, se vkládá. Avšak laik má kněze o tom ujistiti, aby sbožie takového marně neutrácel, ale aby je k užitku dětinskému obrátil nebo na věci k vieře poručené.
Poručníci mají počet činiti z statku neb zbožie dědicuov
Šafáři neb zprávce dědicuov buďto že by bratr starší byl zprávce bratří a
