a dal sem je tobě. A nebyl si jako sluha muoj David, jenž jest držal přikázaní má a následoval mě vším srdcem svým, a čině, co se líbí před tváří mú. Ale činil si zle nade všecky, kteříž sú byli před tebú. A zdělal si sobě bohy cizie a slité, aby mě k hněvu popudil, a mě si zavrhl za se. Protož, aj, já vzvedu zlé věci na dóm Jeroboam a ztepu z domu Jeroboam až do toho, co ští na stěnu, to jest každého pacholíka i psa, a do zavřeného a do poslednieho v Israheli. A vyčistím ostatky domu Jeroboam, jakož bývá dóm vyčištěn až do čistoty. Neb kteříž zemrú z Jeroboam v městě, budú je jísti psi, a kteříž zemrú na poli, budú je žráti ptáci nebeští, neb Pán Buoh mluvil jest.“ Aj, teď ukazuje Písmo, proč jest Pán shladil krále Jeroboam i lid jeho, jakož se stalo, že protože udělal lidu dvě teletě zlaté, jimž sú se modlili, nechavše božieho přikázaní, jenž die: „Nebudeš míti bohóv jiných.“ Druhé proto, že z peněz dával nad těmi telaty kněžství. A poněvadž toho kněžství neslušalo prodávati, kterak kněžství Kristovo za penieze sluší dávati? A v tom svatokupecství sú světští i duchovní. Pak druhý obyčej svatokupecství jest za službu dávaní biskupstvie neb jiných dóstojenství. A proto mnozí slúží u dvoróv. Druzí opustíce své fary, slúží, chtíce bohatější dosáhnúti. Třetí obyčej jest pro příbuznost dávaní dóstojenství. V tom mnoho jest vládyk, jenž dávají nestatečným přátelóm, jenž nebyli by hodni sviní pásti. Čtvrtý obyčej, že dávají pro prosbu neb pro jinú tělestnú libost. Jakož někto dá pro tovarystvie, že kněz umí s ním loviti, v šachy neb jinak hráti. A mají také jiní lstivý klobúček, že vetuje se neb zakládá takto: „Oč platí, pane, že nedáš mému synu kostela?“ A pán dí: „Platí, o padesát kop, že dám.“ A on dí: „Platí.“ A pán: „Nu, já dávám synu tvému kostel, dáš padesát kop.“ A jest mnoho jiných chytrostí diábelských, jimiž klamá i světské i duchovní, v svatokupecství je zavodě. Jakožto