by nikoli ostati s osadú svú, ale měl by dobrému knězi poručiti. Neb poněvadž doufá mu duší, z nichž počet má dáti najvyššímu pastýři, proč mu nedoufá bobkóv ovčích? I neviem, kterak hodně móž najíti. Pak s strany toho, ktož najímá, neviem, by mohl jinak hodně najíti, jedné tiem úmyslem, že vida v lidu nedostatek v naučení slova božieho a vida nedostatek farářóv a znamenaje, že by mohl prospěti, i uvázal by se v práci, ale velmi se ostřiehaje, aby ho lakomství nikudy netáhlo ani potom podtrhlo a aby ničím nebyl ku pohoršení toho lidu. Snad by tak neslúl před Kristem nájemník, ale pastýř. Neb by pásl ovce Kristovy příkladem dobrým a jeho slovem, varuje se hřiechu na všecky strany a jsa pilen spasenie toho lidu.

[Kapitola]text doplněný editorem VIII

Po dokázaní svatokupecství duchovních již také sluší se dotknúti svatokupecstvie světských, neb také mnohými obyčeji svatokupecstvím jsú zprzněni. Najprvé a najhruběji, kteříž vezmúce dary, buďto penieze, koflíky neb koně aneb jiné věci, aneb zapíšíce sobě platy nebo služby. I dávají biskupství, probošství, kanovnicství neb farářství a ti mají tatíka Jeroboam krále, o němž die Písmo: „Ktož kolivěk chtěl jest ruku Jeroboam naplniti, byl jest knězem nad horami.“ A ihned die Písmo, že pro tu příčinu dóm Jeroboam shřešil jest a vyvrácen a shlazen s země, dóm, to jest pokolenie jeho a království, neb potom psáno stojí, že poslal Jeroboam svú ženu k proroku, jenž slúl Achias, aby se otázala, bude li syn jeho živ a po něm kralovati, neb byl jest syn jeho nemocen jménem Abia. A když jest k němu přišla do domu, řekl jí prorok: „Poď sem, poď sem, ženo Jeroboam. Proč se jinú činíš? Aj, já poslán sem k tobě tvrdý posel. Jdi a rci Jeroboamovi. Toť die Pán Buoh israhelský, že povýšil sem tebe mezi lidem a dal sem tě vódcí nad lidem mým israhelským a rozdělil sem království domu Davidova