úsilé žádá.“ To jest míní li kto biskupem býti, tehdy by měl tím úmyslem žádati, aby cierkvi svaté prací svú chtěl prospievati. Protož die sv. Řehoř na to slovo svatého Pavla, že v tu dobu bylo to slovo svatého Pavla držíno, když ten, ktož jest měl biskupem býti, měl jest býti hotov každú hodinu na mučení jíti. Neb na počátku víry křesťanské najprvé jsú trpěli mučení biskupové. Dóvod jest na Kristovi, na jeho apoštolech i na jiných mnohých svatých biskupiech. Ale že nynie biskupstvie uvalilo se v zbožie, protož nynie žádají zbožie a biskupství pro zbožie. A že biskupi již mučedlnicstva se nelekají, protož směle k biskupství chvátají. Prvé nebylo kde vzíti člověka, aby byl biskupem, neb jest bylo býti chudým a v hotově mučedlníkem. Ale již, když biskup umře, kterýž kolivěk má čáku, ten o biskupství stane, jakož po smrti šťastné paměti kněze Sbynka stálo jich o arcibiskupstvie jedné čtyrmezcietma a ty jsme byli napsali ze jména. Prozřiž, ktož chceš žádati kněžství neb biskupství, viziž, aby najprvé přecedil své svědomí. Jsi li života svatého v naději, nejsi li zprzněn smrtedlným hřiechem, jsi li hotov Písmem k lidu naučení a životem k smrti podstúpení, tiehne li tě boží chvála a tvé i lidské spasenie, poručiž Bohu, ráčí li tě míti. A přistupíš li, viz, ať tebe svatokupecství, chlúba, rozkoš a lakomstvie, nébrž i pokrytstvie nezachvátí. Aniž se pokládaj, by ty byl nad jiné toho úřadu hoden. Když tak se připravíš, vstúpě v biskupství, ještě je pro mnohé nesnáze brzo poškvrníš. A to znamenajíce světí, před volením biskupství sú utiekali, jako sv. Řehoř a sv. Marek evangelista byl sobě palec uťal, aby biskupem nebyl. A sv. Lev papež byl sobě ruku uťal, že měl hnutí tělesné, dotekl se úst jedné ženy, když jí tělo božie dával, maje za to, že by již hoden nebyl mše slúžiti a božieho těla rozdávati. Ó, kak málo se nynie před biskupstvím pokrývají, palcóv, aby znikli biskupství, utínají. Také nynie holubice ne brzy ukáže koho,