že sva ty ovce Kristovy tak kúpila.“ Ale die některý: „Musím najíti kostel, nemohu se u něho živiti.“ Ó, blázne, kterak bude pak se a tě nájemník živiti? Jistě lúpež naplní obě břiše. Opět die: „Nemohu u kostela seděti, musím u druhého obroka býti.“ Ó, lakomče, jednomu nemuožeš dosti učiniti, a pak smieš dva držeti? Opět dieš: „Musím dvořiti.“ A já diem, že tak míníš diáblu slúžiti. Jsi li pastýřem, pas ovce a nechaj dvoření. Opět dieš: „Mám patrona zlého.“ A já diem: „Snad patron jest dobrý, a ty zlý. Protož nechaj zlosti, zbuď se s patronem i s ovcemi. Pakli patron jest zlý, tvá dobrota přemóž jeho zlost. Pakli vždy nemuožeš přemoci, hledaj od Boha a od dobrých lidí pomoci. Pakli vše neprospěje, že lid snad není tebe hoden aneb ty lidu toho, vzdada, beř se jinam. Pakli muožeš směniti z dobrým knězem, ale velmiť jest nejisté měnění, ač by nebral stvrzenie za penieze, směň se aneb usaď věrného kněze, ať s lidem pracuje a ty jdi jinam kázat. A pak o nájmu neviem, kdy muož hodně býti, a to s obú stran. Farář nemoh li by nikoli ostati s osadú svú, ale měl by dobrému knězi poručiti. Neb poněvadž doufá mu duší, z nichž počet má dáti najvyššímu pastýři, proč mu nedoufá bobkóv ovčích? I neviem, kterak hodně móž najíti. Pak s strany toho, ktož najímá, neviem, by mohl jinak hodně najíti, jedné tiem úmyslem, že vida v lidu nedostatek v naučení slova božieho a vida nedostatek farářóv a znamenaje, že by mohl prospěti, i uvázal by se v práci, ale velmi se ostřiehaje, aby ho lakomství nikudy netáhlo ani potom podtrhlo a aby ničím nebyl ku pohoršení toho lidu. Snad by tak neslúl před Kristem nájemník, ale pastýř. Neb by pásl ovce Kristovy příkladem dobrým a jeho slovem, varuje se hřiechu na všecky strany a jsa pilen spasenie toho lidu.

[Kapitola]text doplněný editorem VIII

Po dokázaní svatokupecství duchovních již také sluší se dotknúti svatokupecstvie světských, neb také mnohými obyčeji svatokupecstvím jsú zprzněni.