duovodem tací ukazují, že úřadu svého nevedúce a jiné za se v práci majíce, nic nebudú za cizí práci darováni. Protož die sv. Bernart: „Ktož má náměstka v úsilí, bude míti náměstka v odplacení.“ Proč? Neb die Písmo, že každý vezme odplatu za práci, kterúž jest měl v svém životě. Protož dobře die Spasitel, že pán vinnice kázal povolati dělníkóv a dáti každému za jeho práci, kterú jest měl u vinnici. A jinde die, že přijde syn člověka a každému odplatí vedlé skutkuov jeho, ale ne vedlé cizích. A věrně, kdyby dosti bylo, že by jiný dosti učinil za druhého, jako by on učinil v svém úřadě, tehda mohl by býti biskupem neb farářem švec neb jiný který kolivěk člověk a mohl by míti hodně mnoho obrokóv. Neb posadě náměstka u každého, dosti by učinil k oku lidskému vedlé jich duovodu. Ale vědí to věrní křesťané, že každý biskup i farář i jiní preláti musí počet sami vydati z ovcí, kterýchž sú se pastýři nazývali. A poněvadž tak musí učiniti, tehda, mají li spaseni býti a vymluveni, musí sami ovce pásti. Protož kteří nepasú sami, mají pozdravení od Boha, jenž die: „Běda pastýřóm, jenž pasú sami se, a mých ovcí nepasú.“ I kterak jest ten dobrý pastýř, jehož ovce ani slyší, ani vidí, aniž on jich zná, ani krmí? Však pastýř nad pastýři die, že dobrý pastýř zná ovce své a ovce slyší hlas jeho a on před nimi jde a vede je na pastvu a ony jeho následují. A také řekl jest Petrovi třikrát: „Miluješ li mě, pas ovce mé! Pas ovce mé! Pas ovce mé!“ Pas prvé dobrým příkladem. Pas druhé mým slovem. Pas třetí, když máš, tělestným pokrmem. I kterak ti pasú, jenž jsúce zle živi, neučí a ovšem tělestným pokrmem nekrmí ovcí, alebrž ovce střihú? I muož rozsúditi to sedlák, že ktož nikdy sám ovcí nepase, že ten pastýř ovcí neslove. Pakli stádo přijme, by měl deset přípasí, zahyne li ovce, tehda on ji tomu, čí jest, musí zaplatiti. Též jest tuto, žeť musí každý