[B3r]číslo strany rukopisukterý jest v jazyku utrhačného posměvače. Pokudž mně víru dáti nechceš, slyš věrného slouhu tvého, muže podlé srdce božího, Davida proti utrhačův dvakrát si stěžujícího: „Venenum aspidum sub labiis eorum.“cizojazyčný text „Jed hadův nejhorších pod jazykem jejich.“[8]Ř 3,13 To ti dobře známo jest: „Venenum aspidum sub labiis eorum,“cizojazyčný text že jed aspidacizojazyčný text hada nejhoršího jest neuzdravitedlný. Proč jsi tedy s lékařstvím tak dlouho odkládal až do naších věkův?

Auditores attentissimicizojazyčný text nepochybně jako mně svobodno bylo, tu otázku ponejprv učiniti, tak ani zbráněno nebude na ni odpovědíti. Pročež pravím, že neslušelo tu moc proti nešlechetným jazykům některému jinému svatému dáti, ale poněvádž Bůh hned od věčnosti ustanovil svatého Jana Nepomuckého, tak podivného svatého učiniti, jaký nyní jest, jemu se musela ta moc a čest zanechati. Neb chtěl-li je, aby on byl rozhlášený po všem světě, musel mu dáti moc, jakou žádný jiný z lidí před tím nemíval. A to sice dobře tu obzvláštní moc k obhájení dobrého jména a k skrocení posměvačných, utrhačných jazykův. Zajistě kdyby mu byl dal moc nějakou jinou, jakou jiným svatým, nebyl by svatý Jan světu tak známý a všudy tak vážený, jako teď jest a jak slavného jej Bůh míti chtěl. Jiné svaté vidíme ctěnu býti od jednoho jistého národu jako svatého Jakuba od Španihelův, svatého Kazimíra od Polákův, svatého Gundislava od Portugálův. Někteří opět svatí vzýváni bývají jen v jistých důležitostech, jako svatý Mikoláš v nebezpečenství mořské bouře, svatý Antonín v strátě, svatý Šebestián v čas moru. Zase někteří svatí jsou patronové jen jistého dílu shromáždění lidského, jako svatý Tomáš Akvinský theologův, svatý Ivo juristův, svatí Kozmas a Damián lékařův. Ale svatého Jana Nepomuckého který národ nectí? Který stav nevzývá? Kdo k němu outočiště nemá buď zdráv, neb nemocný, buď na moři, neb na zemi, buď u[B3v]číslo strany rukopisučený,