točíš vnúčata, jenž za vévodú za Brunšvikem bieše, chovala jest bydléci na Soltveldu a Janovy i Otovy také děti chovala jest tudiež. Ta jistá bratry Jan a Ota dobrotivě bydléce u přietelství a u pokoji, nepřátely spolu hubiece a přátel povyšujíce přebývasta, země a zbožie pověččujíce a rozšiřujíce, od pána Barny na tuto zbožie tak řečené Barnon a Teltavu i mnohé jiné k tomu obdrželi jsú, Uketu tak řečené až do té řeky Volsen všecko pokúpili jsú. Opět hrady a vladařstvie kúpili jsú Berlín, Strušperk, Frandenford a nový hrad řečený Argenmund a mnoho jiného vzdělali jsú a což pustého bylo, to osadili. A tak mnoho zboží měli a Božie služby plnie byli, mnohé zákony v své zemi zdělavše.
{Ondřej opět}textový orientátor
Léto Božie tisíc dvě stě a jedenádct král Přemysl a páni všickni po svých znamenitých poslech slíbivše jemu vieru svú, aby k nim na mezi moravskú vyjel a na rakúskú a o dobrém stavu kostelniem s nimi pomluvu měl, jenž s nimi, jakž jsú prosili, zšel sě jest, ale nic neprospěv vrátil sě do Říma.
{Ondřej opět}textový orientátor
Léto Božie tisíc dvě stě a dvanádct Ondřej biskup pražský s Řehořem s kardinálem z Krestencie vrátil sě do Čech a tak pak ten kardinál u pokoji smluviv je s králem a se pány na meziech moravských. S tiem pak ten kardinál službu zasě vrátil v českú zemi, potom pak přietelé biskupovi někteří zvláště pověděli jsú jemu, že král se pány na jeho sě smrt smluvil. Proněžto biskup ubáv sě vrátil sě do Říma a takž pak na léto na druhé inhned umřel jest, jehožto z toho města Kasamarie, tu kdež odpočívá, hlava přinesena jest a ve zdi kapli svatého Václava u pražském kostele schována nad oltářem svatého kříže, tu kde zlatý kříž namalován jest. Téhož léta bratr Přemyslóv Vladislav moravský vévoda markrabie umřel. A takž Vladislava mlažšieho syna svého i
