a posilněnie, chutně oblecte sě v oděnie a vezměte braň v svoji ruce a vyvolte smrt, abychom tyto muže, ješto našemu panování sě protivie, ukrutnú smrti zhubily a je pod sě podrobily.“ Jiežto řeči všecky dievky povolivši, razichu sě k odění a tak k boji sě připravivše a s tiem dřvi hradové otevřiechu, na pole vyjedú, jako lvice lačně lidské krve prolitie žádajíce, takž pak na poli velikým valem a sršením u přěpevné oděnie jsúc oděny, na muže sě chutně obořiechu. V kteréhožto boje sejdení Vlasta na svój helm pravým hlukem z svým mečem najprvnější ze všech sedm mužóv vítězně zabila jest, po niežto pak ihned tovařišky jejie, strojce neb hajtmanice zástupové Mlada, Hodka, Svatova, Vracka, Radka, Častava, Třstava jedúce na mužský zástup jsú sě řítily a tak všecky muže, kteříž neutekli, mečem a jiným oružím jsú zbily. Takž pak zbivše a přemohše mužě, panny ty jisté mocně všicku zemi i všecky vsi beze všie vzpory pleniechu. Toho také času pod nevěrnú lstí za příměřím krásné a chytré panny jisté zváchu jinochy mladé, pány urozené na svój hrad na Děvín, každá k svému řkúci takto: „U milování tvém velmi túžím. Protož žádal sě mě mieti v manželku věru sobě, chciť tvá manželka býti. Aj totoť tajemstvie tobě zevuji, žeť má paní Vlasta takého a takého dne jistě na takú cěstu přichystala sě jest, na kteréžto cestě když mocně přijedeš a budeš ji moci přěmoci, mě ihned za ženu sobě tu vezmeš.“ Takými zajisté slovy a výmysly lstivě veliké škody mužóm učinichu, neb již když k tiem jistým určeným miestám přijidechu, od těch jistých dievek ukrutně jsú zhubeni, jakžto mnohým pánóm i čeledínóm jich stalo sě jest. Jednoho také času nevěrným úmyslem poslaly jsú ku pánóm zemským vzkazujíce