{Do Jeruzalema na vojnu jeli}textový orientátor
Proněžto mnozí páni králi i kniežata sešli jsú sě tam, jenž Vladislav to z svým bratrem Jindřichem a z svým strýčencem Spytihněvem a s velikým jiným množstvím svých pánóv a šlechticóv, proti pohanóm bojovati chtě, kříž jest vzal. A takž svého bratra mlašieho Teobalda muže múdrého a udatného k zpravování země miesto sebe ustavil jest, kterýžto Teobald lotry, lúpežníky, násilníky kostelóv a chudých lidí rozličnými mukami hubě, zemi sobě poručenú zčestně jest zpravoval. Zatiem Soběslav syn Soběslavóv, jenž běhúnem v Němciech bieše, vzvěděv, že strýc jeho tak daleko odjel, do země vjel. A tak lahodnými slovy i sliby mnohé přitrh k sobě, jal sě lákati chtě vévodstvie jmieti. Téhož Teobald jem i přivedl do Prahy a u vězenie až do příštie bratra svého vsadil.
Léto Božie tisíc sto čtyřdceti a osm onen Kunrád římský král a franský král a Ludvík z oněch vlastí vrátili sě domóv. Toho léta když Vladislav na té jiezdě z řecským králem byl učinil známost, s té pak jiezdy jeda Spytihněva pro některé zaviněnie zeti svému dal jest u vězenie. A tak do Prahy přijed s radostí byl přijat.
{Ota biskup pražský umřel}textový orientátor
Téhož léta Ota pražský biskup toho měsíce června umřel jest.
{Daniel biskup pražský}textový orientátor
Na jehožto miesto toho měsíce února Daniel biskupem volen byl.
Léto Božie tisíc sto čtyřdceti a devět Vladislav vévoda polský sebrav veliké množstvie Saracenóv a Rusóv město bratra svého Boleslava Pozdnu oblehl, jehožto tento Boleslav s bratrem svým Mezkem Saraceny nebo pohany a Rusy ubiv a přemohl jest. Vladislav pak podlé rady Vladislava vévody českého vzdvihl sě k Kunrátovi k římskému králi i prosil jeho pomoci. K jehožto prosbě Kunrád římský král s Vladislavem vévodú českým vtrhl do Polska, ale ona jistá kniežata čijíce římského krále přišedše, penězy jeho okojili i slíbili jeho přikázaní
