nešlechetník střěliv ku pražskému kostelu, kostel zahřel, v němžto veliký poklad shořal jest. Ale kostel svatého Jiří netolik shořal, ale vešken z kořen převrácen, v nichžto mnoho svátostí svatých, svátost zhořala byla a taký povyk i sršenie mezi lidmi i mezi žákovstvem byl jest, že od svých domóv mnozí i také jeptišky od svatého Jiřie preč běželi a tak v jeskyniech na Petříně i v lesiech kryli sú sě tohoto ukrutenstvie čakajíc dokonánie v smutku a v žalosti. To když sě tak stalo a dálo, král Kunrád římský, ano Vladislav jeho vede, tajně vtrhl do země. To pak když Kunrád tento uslyšal, bojem myslil jej jest potkati. A když špehíře poslal, mnoho-li by s ním bylo lida a mohl-li by jim odolati, ku Plzni poslal jest, kterýžto na pole za Plzeň vjevše, také množstvie lidu jsú spatřili, že jim jich pán odolati nemohl. Jenž když pánu svému pověděli to, Kunrád ten jistý chytrý, jako by vojsko své objiežděti chtěl, preč jest utekl. Když pak král Kunrád římský přijel na Vyšehrad, nenalezl nižádného protivenstvie, na letnici den od žákovstva i od jiných lidí i od Vladislava i od své sestry Gedruty byl jest slavně přijat i také ctěn a s tiem sě zčestně vrátil. Toho léta umřela žena Bořivojova bratra krále Vladislavova jménem Vietberg.
Léto Božie tisíc sto čtyřidceti a tři tento jistý Vladislav pamětliv jsa té křivdy, jenžto jemu učiněna bieše, sebrav vojsko mocné vtrhl tam u vlast Kunrádovu markrabie moravského i také diel onoho Vratislavova i Oty všecko zkazil a ohněm spálil a ukrutnými lúpeži zhubil velmi mužně. Potom domóv sě vrátil s bezčíslnú kořistí.
{Ženy farářóv odehnány od nich}textový orientátor
Toho také léta jeden legát od papeže všecky faráře od žen, s nimižto obecně bydléchu, odlúčil jest.
{Dedicatio Pragensis}textový orientátor
Hlava svatého Václava a svatého Vojtěcha mučeníkóv v kostele pražským jsú nalezeny. Toho měsíce dubna slavné posvěcenie pražského kostela bylo jest.
Léto Božie tisíc sto čtyřidceti
