ukazují a mošnu na plece vzdievají, aby jměl pamět, že jest z chudoby pošel, a tak nepýchal. A tak kniežě Přemysl z svým tovařistvem přijel jest na Vyšehrad i byl slavně od Libuše i všech pánóv obecně na kniežecí stolici posazen a Libuši za muže dán.
O vzdělání Pražského hradu
Potom pak jednoho dne Libuše prorokyně před svým mužem a přěd množstvím pánóv, jenž tu stáchu na Vyšehradě, prorokovala jest těmito slovy: „Viziť já město, jehož slovútnost nebe dotýká. Věz to v leseť jmá posazenie, jehožto od toho miesta vzdálenie z třiceti honóv jest celé. Toť Vltava dělí svým rozdielem směle. To jisté město od pólnočnie strany má potok velmi hluboký jménem Bruska, od poledné pak vysoká jedna a dlúhá hora opokovatá velmi jménem Petřín. Ta hora svú výsostí nad jiná města tu vyniká. A tak ta hora zchřebtila sě až právě do toho potoka Brusky, když tam pak přijdete, prvého člověka, kteréhož naleznete, mluvte k němu. A což vám prvém slovem odpovie, tiem jistým toho slova jménem tomu městu vzdějete. A tu na tom miestě hrad založíte a dielem jej dokonáte.“ Kteřížto poslové přikázanie pánie své chtiec naplniti přišli jsú k tomu miestu i nalezli na niem člověka, an dřevo teše. Jehožto, co by činil, otázali. Odpověděl jest a řka: „Práh dělám.“ Poslové pak znamenavše to miesto připravovali jsú stavenie k hradu. A tak tomu městu Praha, totíš Práh po slovanském jazyku, vzděli jsú. Vrativše sě poslové rozpravili jsú Libuši ty všecky věci. A ona pak povědě: „Dobře stalo sě jest, nebo pod nízký práh častokrát páni velicí sklánějí sě.“ A tak i příchody té věci tiem jménem ten hrad Praha jest nazván. Pak jest prorokovala Libuše o tomto jistém hradu řkúciech: „V budúciech časech vyndeta z toho hradu dvě zlaté olivě, jichžto výsost sedmého nebe dosáhne. A tě jisté
