bieše, povolav tajně k sobě jednoho rytieře jménem Styra ctného, vítězného a silného, v své oděnie, málo některým dav věděti, jeho oblekl a na svój kóň vsadil i přikázal jemu, aby proti nepřátelóm v jeho podobenství bojoval a přěd svým vojskem k bojování napřěd táhl, jenžto on ochotně učiniti slíbil, ale také od vévody slib přěje, aby jeho na najvyšiem miestě kázal pohrabati, ač by sě sníti jemu tu událo. Takž pak i jel jest napřěd z svým vojskem na to určené pole k jednomu chřibu, jenž vynikáše prostřěd toho pole. Vlastislav pak také přijel jest z druhý strany z svým vojskem na to určené pole. On pak zajisté a lidé jeho ptáky rozvázavše, jich množstvím povětřie jsú naplnili. Potom boj mezi sebú počěchu. A takž ten udatný rytieř, jenžto u odění a u podobenstvie kniežete svého Neklana přijel bieše k bojování, napomanul jest své vojsko, aby udatně a směle skutky činili a sebe mužně bránili. A takž s tiem ten rytieř na nepřátely sě vítězně oboři i je sě s nimi mužně obierati. A když jednak všickni biechu zbiti, on z svými jest boj obdržal a v tom také boji mnohými ranami raňen jsa umřel jest a na tom miestě jest pochován, jakž byl prosil, kteréžto miesto do dnešnieho dne slove Dub Silného Rytieře. S oné pak strany všickni pak zbiti biechu mimo onoho jediného, jenžto k naučení macechy své z boje byl utekl, jenžto domóv vrátiv sě nalezl ji raněnú jsúce ženu svú. Když snažně opatřil jest, nalezl ji raněnú jsúce v prsiech a uši nemajíce. Tak vzem uši z tobolky onoho jistého nepřietele svého, ježto u boji byl zabil, an pak ženy své uši jsúce nalezl jest. Čechové pak všedšě do té země plenili jsú ji a kazili města jejie, ničehož nic ovšem v nie neostavili a kořisti s sobú pobravše a mezi jinú věcí u jedné báby nalezli jsú syna Vlastislavova vévody lučského i přinesli jeho kniežeti svému Neklanovi. Jenžto nad dietětem slitovav sě, jeho zahubiti