kšti[5r]číslo strany rukopisuci. „Stuojž již aspoň, paní, a na mne vzhlédni!“ pravil. „Kamž utíkáš? Již let XII jata si. Chtěj, neb nechtěj, musíš na mne vzhlédnúti[df]vzhlédnúti] wzhlednúti. Dostiš mi nepřátelská byla[dg]byla] býla, nyní mi jinú tvář okážeš[dh]okážeš] okažeſs. Zdá mi se, neb mi přízniva[di]přízniva] přyzniwa budeš, neb všecky tobě vlasy vyruji. Pročež přede mnú utíkáš[dj]utíkáš] vtikaſs a lehkomyslných následuješ[dk]následuješ] naſledugeſs, Štěstí?“ Také řeč tato k němu byla: „Přemohl jsi, pravím[dl]pravím] prawim, aniž mne více shledáš[dm]shledáš] ſhledaſs nepřátelskú[dn]nepřátelskú] nepřatelſkú.“ Tehdy já: „Ktož to jest?“ dím, „Vegií, kterýž Štěstí násilí[do]násilí] naſylij činí?“ „Alphonius,“ dí, „král aragonský, kterýž se do bojuo vydal a odpornú paní poznal. Však trvaje a usiluje, aby, přemoženú studem, Štěstí již k své přízni obrátil[dp]obrátil] obratil. Jiný, na kteréhož[dq]kteréhož] kterehož sotva třmi kročeji, Štěstí patří, burgundské kníže jest a s ním[dr]ním] nim manželka upřímná[ds]upřímná] vpřymná. Dlúhý oneno a nevlídný, kterýž sotva hlas vypúští, nad Insubry panuje, [k]text doplněný editorem tomuť jest paní často lísala, ale neslyšel, jakož by hodné bylo paní hlasu, a protož také méně zboží má. Oneno v odění veselý [5v]číslo strany rukopisuJan, vývoda[dt]vývoda] vyvoda razscký, jehožto mocí Turci poraženi jsúce, uherskú zemi opustili. Ten černý Jiskra jest, jehož oděním bráněny[du]bráněny] braneny jsú Ladislavovy strany. Oneno lysý Zýlka jest, muž myslný, vuole rozličné, před ním[dv]ním] nim Puzenia viděti muožeš, jehožto ctností[dw]ctností] cztnoſti dívati[dx]dívati] diwati se více nežli mluviti mužemy. U něho Františkus Cotignola stojí, více přízní[dy]přízní] přyzni Štěstí nežli svými cnostmi tento čas zvelebený.“ Mezi nimi já ženský oděv vzřev. „A kteráž jest,“ dím, „onano žena, kteráž před jiními třmi kročeji berúci se, tak se nádherná[dz]nádherná] nadhernaa zdá?“ Toť dí Vegius: „Benátky sú, kteréž peníze Štěstí mají a pokladnice ostříhají[ea]ostříhají] oſtřyhagij. Druhá jest Burgenské město, třetí Lyonské, Normberk potom, po nich Argentýna. Vídeň také mezi těmi jest neposlední[eb]neposlední] nepoſleduij. Florencí, Benátkám[ec]Benátkám] benatkám blízká[ed]blízká] blizká, ale bojím[ee]bojím] bogim se za ni, kteráž již mnohými lety přízeň[ef]přízeň] przyzeň Štěstí menší čije. Tvá Senes ktvé nyní, ale pohruožky nevím které slyším. Bachynov a Válentov kvetný kanko[6r]číslo strany rukopisuny