Jano[2v]číslo strany rukopisuvi svatého Petra, Janovi svatého Kalixta a Janovi Tarentinskému téhož řádu mužóm[ag]mužóm] mužom, co jest, což by jich neb dospělosti, neb umění odpoviedati mohlo? Kto pověděti muože, aby Kašpar, kancléř, ačkoli kněžnu[ah]kněžnu] Knežnu sobě manželkú pojal, hodné prací odplaty vzal, kterýž již tří císařuo[ai]císařuo] Cyſařuo kancléř[aj]kancléř] kanczleř byl? Vilém z Kamene, rytíř znamenitý, neméně v písmích nežli v odění zběhlý, kterýžto svět, žádostiv[ak]žádostiv] žadoſtiw sa poznati ctnost, prošel, co svým zaslúžením[al]zaslúžením] zaſluženim hodného došel. Kampisius náš, filozofií plný, kterýž stolice apoštolské službami věk svuoj ztrávil[am]ztrávil] ztrawil, chudší nad Kodra jest. Jediný rytíř[an]rytíř] rytij jest, neb má li tovaryše, sotva čtyři sú. Prokop, Čech, na dvoře císařském[ao]císařském] Cýſařſkem, kterýž, ač by litery miloval a velebil, neučení však a hlúpí jemu se předkládají. Nechci vypravovati, které sem vosly viděl povýšené[ap]povýšené] powýſſene nad cedry libanské, kteříž[aq]kteříž] kteřyž se podnes blští, lidé bez umění, nevýmluvní bez[2]? smyslu, sotva ruka pravá kolik by měla prstuov, znají.“[3]pravděpodobně chybí list[3r]číslo strany rukopisu„ …mustorzovité slovo, Emilius, Paulus, Marcellus, Alcibiades, Priamus, Hector, Agamenon, Achiles, Ulixes, Darius, Xerses, Ninus, pomíjímť[ar]pomíjímť] pomíjímt mnohé. Ten, kteréhož vidíš znamením[as]znamením] znamenim kříže[at]kříže] krzyže ohrazeného, Konstantin jest. Za ním[au]ním] nim jest Konstancius. Constans Konstantinus, Valentinianus, Theodosius jsúť i mladší. Karolus Veliký, Pipinus, Arturus, nechám starších. Zikmunda ty sám znáš a Albrechta, zetě, kterýž po švagru nedlúho kraloval. Štěstí i prospěšného i protivného zkusiv, ten Albrecht z knížete králem učiněn sa. Uherskú zemi i českú[av]českú] cesku přijal. Ne dlúho potom císařství jest dosáhl[aw]dosáhl] doſahl. Jakž jest však rychle[ax]rychle] rýchle zrostl, tak padl náhle[ay]náhle] nahle. Sotva léta tři kraloval, když neduhem zachvácen[az]zachvácen] zachwaczen sa, duši[ba]duši] duſſý Bohu oddal.“ Tehdy já dím: „I kterýmž[bb]kterýmž] kterymž obyčejem šťastnost přijímáš? Jáť[bc]Jáť] Jat sem u Juvenala četl, že žádný zlý není šťastný z těch, kteréž si jmenoval. Přezlí[bd]Přezlí] přézlij mnozí byli. Viemť[be]Viemť] Viemt, kterak jest Hanibal ukrutný, kterak lstivý, kterak lakomý byl. Ty si však toho