pra[91v]číslo strany rukopisuvý člověk bieše, však veliký i žiezy jeho tělesenstvie trpieše, opět sě večer do Betanie vrátil k Martě. A ež bieše toho dne mnoho pracoval, učě, mluvě, kážě v chrámě božiem, nemocné uzdravuje, o pravdu s Židy sě vadě, veš den ničehuož neokusiv, ve mdlobě u Betaní k Martě v sien vstúpiv, najprvé k matce svéj propovědě: „Zdráva buď, matko milá.“ K němuž matka slziec povědě: „Synu milý jediný, kak mé zdravie býti móže, ano ty si mé všecko zdravie, a již sě ode mne dálíš. Jižť sem to jistě znamenala i slyšala, ež je o tobě lest v Jerusalemě skladena, neboť k tobě Židé velikú nenávist jmají, tvé milosrdie v nemilost obracují.“ Ježíš matce odpovědě, tak řka: „Již vidíš, matko milá, ež sě o mně Písmo koná, jakžto prorok David mým duchem o mně prořekl: Darmo jsú mne nenáviděli.“[26]J 15,25 To matka jeho uslyševši, k jeho nohám žalostivě padla. V tu dobu svatá Maří Magdaléna a svatý Jan evanjelista s jinými apoštoly přistúpivše, matku Jezukristovu s země zdvihše, s jejie synem k večeři vedú, ana ješče oba veš den biesta nic nejedla. Po [92r]číslo strany rukopisutej smutnéj večeři, jakžto světí mistři pravie, bohu Otci chválu vzdavše, súkromě sě spolu bravše, věcší stranu té noci zvedešta v milostivém pomluvení. An ji tišě božsky těši, vida, ano ji smutek mrtví, a tak řka: „Matko, kak koli velmi mútíš sě, v skorém časě opět mě v útěše uzříš.“

Po tej noci nazajtřie v úterý Ježíš sě do Jerusalema vrátil. Tu sě k němu veliký sbor mistróv sebral, s ním sě o hlubokost Písma hádajíce, tiežíc i odpoviedajíc, naň potupně volajíc, jeho velikú múdrost znamenajíc, vidúce, ež proti němu nic neumějí, jedno nekázanú řečí vítěžiechu. Tu jim onu řeč pověděl, jižto píše svaté Čtenie, ež otec hospodář pozval do své vinnice rozličných dělníkóv v rozličné hodiny, jimžto všem zajedno mzdu dal, takež posledním jako prvním.[27]Mt 20,1–8 Tu také ono psanie ve Čtení pověděl o těch, ješto biechu na svadbu zváni, nepřišli. Jeden řekl: „Ves sem kúpil.“ Druhý: „Kúpil sem voly.“ Třetí řekl: „Oženil sem sě.“ Rozličně sě omluvili.[28]L 14,17–20 A když jim tu rozličná podobenstvie rozlíči, chtiec ho v řeči lstivě popásti, to jemu otázanie učinichu a řkúc: „Jest li podobno dani dáti ciesařovi?“[29]Mt 22,17