Druhé odění jest pancíř spravedlivosti, kteráž najvěčí stranu těla chrání, apoštol dí: „Stůjte, oblečeni jsúce v pancíř spravedlivosti.“ Třetí odění jest oblečení noh, to jest žádostí vnitřních, neb jakožto z mrtvých koží nohy obuté bývají, tak žádosti mrtvé jsú. Protož dí apoštol: „Obujte nohy k přípravě zvěstování pokoje.“ Čtvrté odění jest prsplech neb štít víry. Neb jakož štít chrání srdce od střelby, tak víra chrání vnitřního člověka od střelby starého nepřítele, kteréhož střelba rozličná. Proti tomu dí apoštol: „Ovšem vezmúc štít víry, jímž byšte mohli všecky střelby neb šípy nešlechetníka zkaziti.“ Páté odění jest, jenž hlavu chrání jest, naděje, o níž apoštol dí: „Helm spasení přijměte.“ Šesté odění, poslední, násilné, jest meč, totiž slovo Boží, o kterémž též apoštol dí: „Stuojte, vezmúce meč, jenž jest slovo Boží.“ {Meč dvuoj}textový orientátor A že ten meč jest dvuoj: obecní a duchovní. Meč duchovní jest Boží a ďábelský. Meč také Boží jest meč a jest truoj proti hříšníkům. {Kristus se mečem zamítal}textový orientátor První jest slovo Boží, neb tím mečem zamítaje se Kristus, přemohl jest ďábla trojím obyčejem, v lakotě chleba, v pokušení Boha, spustiti se z chrámu a modloslužebnosti, že nebude se klaněti, než Pánu Bohu samému. Druhý meč jest soud Boží, jehož se člověk nemuož skrýti. Jakož v Žaltáři prorok dí: „Utíkajte před mečem, neb zajisté meč mstitel jest nad nešlechetností, a vězte, že soud bude.“ Třetí meč Boží jest muka věčná hříšným připravená, jakož v Žaltáři prorok dí: „Od meče zlořečeného vyprosť mne, Pane.“ Ekleziastikus dí: „Kdož přestúpí z spravedlivosti do hřícha, Buoh připravil jej k meči.“ {Meč ďábelský jest truoj}textový orientátor Neb meč ďábelský také jest truoj. První jest meč hřích, jehož požívá ku poražení duší, o tom Ekleziastikus dí: „Jakož meč na obě straně ostrý, tak všeliká nešlechetnost.“ Druhý meč ďábelský jest jazyk utrhavý, jakož v Žaltáři dí: „Jazyk utrhačuov meč ostrý.“ A přísloví dí: „Šíp, meč a střela, člověk, jenž mluví falešné svědectví proti bližnímu.“ Třetí meč ďábluov jest lepota ženské osoby, o níž ve Čtení dí: „Kdož vidí ženu ku požádání, již jest smilník v srdci svém.“ A v Přísloví dí: „Ale posledek její hořký jako pelyněk a ostrý jako meč dvojitý.“ Protož, sestry najmilejší, toto tovaryství v světlo i v odění máme nahlédnúti a tím i jiným se pozdvihnúti a potvrditi, podlé sestry naší najmilejší, Pravdy, tak aby sestra naše i s námi vítězitedlnicí býti mohla a ta Lež přemožena. Neb i jiné, což k tomu potřebné bude, vím, že vámi zamlčeno nebude. Kdež to vy již dále mluvíte a povězte.
Tuto Milosrdenství mluví mezi sestrami.
Kapitola 60
Ponukla jest Pravda Milosrdenství a řkúci: Sestra milá, mluv také a oznam radu svú. Kdežto Milosrdenství vece: Hotova sem a učiním ráda. Neb o mně napsal jest mudřec v knihách Ekleziastikus: „Synu, chudého na almužně nepřelsťuj a tvých očí od chudého neodvracuj. Duší lačnú nepohrdaj a neměj v mrzkosti chudého v jeho nedostatcích. Srdce nedostatečného nesužuj a nedli dáním nuznému. Prozby zamúceného nezamítaj a neodvracuj své tváři od pracovitého. Od nedostatečného neodvracuj očí tvých pro hněv a neostavuj po sobě, by tě kto proklínal. Neb proklínajícího tebe v hořkosti duše své, uslyšána bude prozba jeho a uslyší jeho ten, kdož jest jej učinil. Zboru chudých učiň se ochotný a knězi poniž duše tvé a před velebným poniž hlavy tvé.
