pro svědectví a před ďáblem, aby ji nemučil. Neb ti umírají v zimě, kteříž umírají bez ohně zapálení Božího a tebe, Duše svatý. Ti umírají v svátek, kteříž umírají v lenosti. Tiť umírají jako těhotné, kteréž zlých skutkuov tolik nabrali, že jich zbýti nemohou, aby je milosrdenství převážilo. Ti umírají jako chovačky, kteříž pod nadějí dlúhého života neb pod nadějí poslední hodiny hřeší. I ty jsú těhotný, kteříž zbožím obtíženi jsú, jehož zbýti z břicha žádostí a pýchy nechtí, ani mohú. I řekl o nich Kristus: „Snáze jest projíti velbloudu skrze jehelné uši, než bohatému do království Božího.“ Ty jsú chovačky, kteříž lidi k témuž přivodí, aby spolu zahynuli, neb nikdá mátě tak nemilosrdně dítěte neudeří, jako chovačka. O tom v knihách Královských o sváření dvú nevěstek, že lítosti té nebylo, kteréž dítě nebylo jest.
{Dluh dvuoj}textový orientátor Ale kdož v pravém poslušenství Božím stojí, dluh na sobě má dvuoj, jeden duchovní a druhý tělesný. O tělesném apoštol dí k Římanuom: „Navraťte každému dluh jeho. Komu daň, tomu daň. Komu přívozné, tomu přívozné. Komu bázeň, tomu bázeň.“ {Dluh tělu trůj}textový orientátor Neb tělu dlužni sme trojí věc. Totiž pokrm, aby nezhynulo, metlu, aby nebúřilo, břímě a úsilé, aby nezlenělo, o tom Ekleziastikus dí: „Pokrm, metla a břímě oslu, chléb, bázeň a dílo služebníku.“ Duchovně dlužni jsme duši Bohu navrátiti, jakož Kristus dí: „Kterú odměnu dá člověk za duši svú.“ A dále dí: „Nižádnému nebuďte dlužni nic, abyšte se vespolek milovali.“ {Dluh duši trůj}textový orientátor Duši jsme též trojí věc dlužni. První, abychom ji pro časné věci věčně nezahubovali, neb dí o tom Ekleziastikus: „Smiluj se nad duší svú, líbě se Bohu.“ Druhé, jsme jí dlužni čest, totiž aby byla ostříhaná od poškvrny, o tom týž Ekleziastikus dí: „Synu, v tichosti tvé zachovaj duši tvú a vzdaj jí čest podlé zásluhy jí.“ Třetí, jsme jí dlužni vrátiti Bohu, o tom sám Kristus pověděl: „Dajte neb navraťte Bohu, co Bohu, a co císaři, to císaři.“ {Počet z duše}textový orientátor Když pak ten dluh naplníme a duši vrátiti máme, musíme učiniti počet napřed z duše, kterak jsme ji ostříhali. Poněvadž duše jest poklad dražší, než vešken svět. {Perla}textový orientátor Protož má pilně chován býti, to jest ta drahá perla, za níž ten kupec nebeský, císař, dal vešken nábytek svuoj, prodav svuoj statek, sstúpiv s nebe z veliké slávy v život panny i obcoval v bídném světě. Nad to dal tělo své k ranění a zedrání, aby jeho ranami uzdravena byla duše, krev svú k vylití, aby skrze ní hříchy smyté měla, duši svú do pekel poslal a s ní sám šel, aby duše z pekla vyňal. A za takovou koupi musíme počet vydati ze všech skutkuov svých. Neb napomenuti budem z počtu. Jakož Kristus pověděl, že položil jest Pán počet s sluhou svým jedním, kterýž kázal dlužníkuom méně napisovati a s druhým, jemuž odpustil dluh. Ale on neměl jest milosrdenství nad spoluslužebníkem. I vzat jest od pána a dán v žalář dotaď, dokavadž by posledního šartu nenavrátil. I kterak bude moci počet býti vydán, kteříž zapomenúce, přijmú od Boha v mísy, v příjem Boží poklad ďáblu, strach, aby se jim neřeklo jako o něm. Vy z ďábla jste, neb skutky jeho činíte. Abyšte byli synové Abrahamovi, činili byšte skutky Abrahamovy. Neb kdož vydá celý počet, ten se ukáže vzácný a celý světlý. O tom Matúš dí: „Skvíti se budou spravedliví jako slunce.“ Ale že slunce má papršlek tak ušlechtilý, že všudy projde. Též světí půjdou bez úrazu, všecky věci dobré po smrti míti budou. {Slunce}textový orientátor Také že slunce jest veliké křepkosti, tak světí, kdež chtíti budou, okamžení budou. Také že slunce jest postavy neporušené, skrze to znamenává se řeč apoštolova, kdež dí k Korintům: „Vzato bývá tělo porušené a vstává zase neporušené.“ {Počet z darův}textový orientátor I počet dadúc z duše, nechybíme dáti počtu zboží nám půjčeného, kterak sme jeho užívali a je strávili aneb jeho ostříhali. Neb pět funtův. Totiž síla, mladost, lepota, zdraví, rozum. Kterak sme, majíc ty dary je strávili. A k tomu počet z času. Neb apoštol dí:
