chudo[527v]číslo strany rukopisubě po svém narození, protož znamenie hodné, sjednávajíce se s podobú, dal jest anjel pastýřóm o Krista narozeného nalezenie a řka: „A to vám znamenie: naleznete nemluvňátko obinuté a položené v jeslech.“[96]K tomuto místu se vztahuje latinský přípisek, psaný jinou rukou na marginálii.

Znamenajmež, že[97]nad slovem jinou rukou nečitelný přípisek anjel skrze toho znamenie ukazuje, že Kristus jest člověk a[98]připsáno jinou rukou nad řádkem zkazitel všech hřiechov a štěpitel všech ctností. Ukazuje[99]nad slovem připsáno jinou rukou „tu“ jeho čistotu a nevinnost proti smilství, když die: „Naleznete nemluvňátko.“ Druhé ukazuje jeho chudobu a nuznost proti lakomství, když die „plénkami obinuté“, a třetie vypravuje pokoru jeho a [poslušenství]text doplněný editorem[100]doplněno z edice proti pýše, když die „položené v jeslech“. Jakož tehda všickni hřiechové smrtedlní mohú přivedeni býti k těmto třem hřiechóm, o nichž die svatý Jan: „Všecko, což jest na světe, aneb jest požádanie těla,“ to jest[101]dopsáno touž rukou na marginálii smilstvo, „aneb požádanie očí“, totíš lakomstvo, „aneb pýcha života“, též všecky ctnosti, jenž sú odporny hřiechóm, mohú přivedeny býti k těm třem ctnostem, to jest k čistotě, k chudobě, k poslušenství. Protož die svatý Remigius: „Jakož lákaním ďábel proti prvniemu člověku bojoval jest třmi hřiechy, to jest pýchú, [528r]číslo strany rukopisulakomstvím a lakotú, též Kristus[102]nad tím jinou rukou připsáno „pán“, maje proti ďáblovi bojovati, třmi ctnostmi se jest posílil, totíš pokorú, chudobú a skrovností.“ O pokoře znamenitě die anjel: „Naleznete nemluvňátko,“ totíš naleznete velebnost v pokoru proměněnie, mocnost nemocnú, múdrost mluviti neumějící. O chudobě die: „Rúchami neb plénkami obinuté.“ Neb on[103]za slovem následuje „plénkami obinuté“, označené symbolem pro vypuštění své chudoby příkladem žádost našie skúposti ukrotil a k milování chudoby aby nás přivedl. O skrovnosti[104]na okraji jinou rukou připsáno „pak“ die: „Položené v jeslech.“ Neb nalezeno jest děťátko od pastušek ne u prsí materských visuté, ale v jeslech položené, na znamenie, že nepřišel jest, aby krmen byl rozkošně, ale aby on jiné krmil, nám v tom dávaje naučenie, abychom sě rozkošně nepastvili, ale abychom jiným k prospěchu živi byli skrovně, slovem i dobrým příkladem jich poslúchajíc. A protož svatý Bernart, mluvě proti těm, jenž tomuto pokornému, chudému a čistému Ježíšovi narozenému odporni sú pýchú, lakomstvím a smilstvím, die[105]nad slovem jinou rukou připsáno „i“: „Ó, člověče, co si pečliv o královém stavení? Aj, král tvój leží, položen jsa v