nemluvňá[526v]číslo strany rukopisutko rúchami obinuté[94]nad tím jinou rukou připsáno „a položené v jeslích“; nad tím pak dopsán touž rukou latinský přípisek.“ Skrze, že anjel dal jest jim znamenie veliké pokory a chudoby, dal zvěstovati pastýřóm, že Kristus nepřišel jest, aby kraloval na tomto světě časně, jakožto učitelé židovští věřiechu, že by Kristus měl všecky[95]v edici podoba „světsky“ kralovati. Móž také býti řečeno, že to jest vlastnie znamenie Krista a Spasitele narozeného. A k tomu srozumění slušie znamenati, že ty věci, jenž se dály v Starém zákoně, byly sú podobenstvie nového, jakož die apoštol v 1. Korinthiorumcizojazyčný text v 10. Ale v Starém zákoně nalezujem dva spasitele židovská, ale nedokonalá, jenž sú byli podobenstvie Krista pána, dokonalého Spasitele. Prvý byl Mojžieš, jenž jej vyprostil z služby ejipské. Jakož psáno jest Exodicizojazyčný text v 3. Druhý byl Cyrus, jenž je vyprostil z vězenie babylonského. Jakož psáno jest Ezdrecizojazyčný text 1. A každý z těch, v nově urozený, narozen jest u veliké chudobě. Jakož známo jest u Mojžiešě v knihách Exodu, 2. kapitola, jehož nalezla byla dci faraonova na řece, plovúcieho v ošitce. A též praví sě o tom v knihách kostelních na Daniele proroka, že Astrages, král médský a perský, [527r]číslo strany rukopisuviděl ratolest a rév vinný ve snách, narozený z břicha dcery své, kterážto všicku Así zaměstkná. A od mudrcóv bylo jemu vyloženo, že to viděnie znamenává, že syn se z nie narodí, jenž bude vlásti perským i médským královstvím. A protož, boje se, aby skrze to nebyl zbaven královstvie, anebo syn jeho vlastní, dal svú dceru chudému rytieři a k tomu, když dcera jeho obřichatěla, kázal střieci porodu jejieho. A narozeného syna kázav sobě přinésti, i da ho jednomu rytieři, aby ho tajně zabil. Kterýžto slitovav se nad ním, nezabil jeho, ale v jednom háji zuostavil s cesty. K němužto jedna tista pastýřova, jenž tu blízko bydléše, často přicházející, z prsí svých pokrm dávala. A pastýř, chtě zvěděti, kde tista jeho bývá, naleze dietě tak chudé, ano leží. Kteréžto vzem, i da ženě své, aby je chovala. A ten potom byl jest králem perským i médským a ten vysvobodil Židy z vězenie babylonského. A poňavadž podobenstvie mají některé mieti mezi sebú zjednánie a tato dřieve řečená Mojžieš a Cyrus, jenž byla sta podobna jakožto Krista budúcieho, nalezena sta v přielišné chudo[527v]číslo strany rukopisubě